Dagmar Ruščáková: Ovoce je zdravé, ale...
Byl to jeden z příkazů, který mi nevadil, protože jsem s ním většinou souzněla - jez ovoce, je zdravé! Když jsem byla malá, znamenalo to především ovoce, které rostlo u babičky na zahradě. Tedy hlavně jablka. Ta byla něco jako chléb náš vezdejší!
Dokud nějaká děda dokázal ze sklepa vynést, jedli jsme je pořád. Později ve škole skoro nebyla svačina bez jablíčka. Eh… doteď si pamatuju ten podivný pach, který zůstával v kožené školní tašce poté, co na ní člověk jezdil či seděl a na ten chleba s jablkem uložené bez krabičky v přední kapse zapomněl!
Drobné zahradní ovoce, jako jsou jahody, maliny, angrešt, rybíz, třešně, višně, ryngle, mirabelky a švestky, se jedlo buď čerstvé nebo v podobě kompotů a marmelád. Jablka a hrušky jsme jedli, dokud byly, a kompoty se z nich dělaly čerstvé. A jablečných koláčů a žemlovek by se člověk nedopočítal.
Jediné, co mi rodiče ani prarodiče nikdy neprozradili, byl fakt, že ovoce je plné cukru. Tedy… samozřejmě jsem věděla, že je ovoce sladké, ale nikdy mě nenapadlo, že by to mohl být důvod ho nejíst! To musel přijít až můj zralejší věk, kontrola váhy a hlubší studium zdravé výživy, abych zjistila, že ovoce může být můj nepřítel.
Jak bez problémů uznám za nezdravé a většinou nejím desítky pochutin a sladké zákusky, jak se skřípáním zubů dokážu pochopit, že si musím odpustit i jisté množství milovaného chleba a brambor, tak si nedokážu vsugerovat omezenou konzumaci čerstvého ovoce, když mi ho moje vlastní zahrada strká vlastně až na talíř.
Co všechny ty vitamíny, minerály, antioxidanty a vláknina? To je nic? Já vím, že je tam i ten zatracený cukr. Ok, skoro nejím marmelády a kompoty. Ale obávám se, že tak, jako mám životem vtištěné třeba pravidelné čištění zubů, mám v hlavě i příkaz, se kterým se mi nechce bojovat. Znáte ho: Jezte ovoce, je zdravé!
Dagmar Ruščáková, novinářka a publicistka, šéfredaktorka internetového deníku o zvířatech a lidech Dedeník a externí spolupracovník Českého rozhlasu Hradec Králové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
