Co udělá zvířatům v lese přes zimu radost? Jablka, mrkev, oves. Ale NE banány, pomeranče ani pšenice

Miloš Pochobradský ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co je tedy vhodné přinést ke krmelci nebo do krmelce? A co naopak vhodné není? Je vůbec vhodné, abychom tam něco nosili?
Ideální stav je, když se domluvíte s místním myslivcem nebo hajným a on vám řekne, kam to odnést. Protože zvěř je zvyklá někam chodit, zvykne si na přikrmovací místa, což jsou většinou krmelečky, které potkáte v lese. Dáváme tam tzv. objemové krmivo, které zvěř potřebuje nejvíc. To je senáž, ta je nejdůležitější pro zvěř v zimě.

Sůl a minerální krmiva jsou velmi důležitá pro vývoj plodu. Teď jsme v období, kdy všechny samice spárkaté zvěře nosí v sobě plod.
Ing. Miloš Pochobradský, ředitel České lesnické akademie v Trutnově

Ale samozřejmě můžeme jí přilepšit, a to nějakým jednoduchým obilím, jako je třeba oves. Ten je dietně naprosto v pořádku. To je obilovina, která nezpůsobuje žádné problémy zvěři. Pak je to třeba otázka tvrdého pečiva, což se často uvádí. Tak prosím, s tímto velmi opatrně, protože to pečivo musí ho být opravdu hodně tvrdé a musí také být na suchém místě.

Čtěte také

Speciální siláž, seno, oves nebo lesní plody už navážejí hajní v Krkonoších do přezimovacích obůrek

Pečivo nesmíte pohodit po zemi, aby nasáklo vodou. Ono pak okamžitě začne plesnivět a to způsobuje zvěři velké zdravotní problémy.

Je pravda, že srny a srnci jsou hodně citliví na lepek?
Ano. A nejsou to jen srny a srnci, jsou to obecně přežvýkavci, kteří žijí v lese. Tedy nevhodnou obilovinou je pro ně pšenice, a to díky velkému obsahu lepku. Způsobuje jim to kvašení v žaludku a poměrně dost velké zdravotní problémy.

A co ovoce?
Ovoce a zelenina. Nesmí to být ovoce, které je zkažené. Říkám vždy úplně jednoduše, představte si to, co byste si dali vy, tak můžete dát i zvěři. Občas u krmelce vidíme i pomeranče a podobné věci, to tam rozhodně nepatří. Pro zvěř je přirozená potrava, kterou najde na polích, loukách, v sadech. Takže jablíčko, hruška, mrkev, řepa nebo něco takového. Ale ne banány ani pomeranče, takové věci.

Čtěte také

Ptákům bychom měli dávat ptačí stravu, nikoliv lidskou. Ornitolog Jiří Porkert zve na Ptačí hodinku

Určitě je pro zvířata v zimě důležitá také sůl. Ale tu dávají myslivci je krmelcům, do toho se asi nebudeme pouštět.
Ne, přesně tak. Zase je důležité to místo, protože zvěř si zvykne chodit na sůl. A myslivci používají nejvíce samozřejmě sůl kamennou. Můžete tam vidět takový ten kámen, dnes se z toho dělají třeba okrasné nádoby na svíčky a podobně. Tato sůl kamenná se dává do tzv. slanisek, a to jsou místa přibližně na nějakých 50 až 100 hektarů v honitbě, v tom lese.

Pravidelně se předkládá zvěři, protože ona nepotřebuje sůl jen v zimním období, ale celý rok. Minerální krmiva jsou velmi důležitá třeba pro vývoj plodu u samice. Dnes jsme právě v období, kdy všechny samice spárkaté zvěře mají v sobě plod, který se s vyvíjí. A sůl, ten minerál, je proto velmi důležitá.

Miloš Pochobradský a Jana Kudyvejsová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s Ing. Milošem Pochobradským, ředitelem České lesnické akademie v Trutnově, ohledně přikrmování zvěře v zimě, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.