Zvíře v zimě. Nejdůležitější je prostor, kde není vystavené větru a sněhovým či dešťovým srážkám

Jak poznat, že je vaše zvíře v ohrožení? Co dělat, když se z běžného venčení stane zdravotní problém? O tom si povídáme s veterinárním lékařem Petrem Burkou. Jak tedy naši čtyřnozí miláčci vnímají mrazivé počasí?
Velmi záleží na plemeni. Máme různá plemena psů a jejich odolnost vůči mrazu se liší. Jinak bude na mráz reagovat třeba aljašský malamut nebo husky, kteří mínusové teploty zvládnou naprosto bez problémů, ale potřebují mít pro to samozřejmě zázemí.

Petr Burka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Nejdůležitější je, aby nebyl pes v průvanu, aby měl nějaké zádveří, nebo místo, kde nefouká. Jejich huňatý kožich je schopný opravdu dobře termoregulovat a izolovat.

U choulostivých plemen, což jsou menší plemena psů, je lepší volit pozvolný přechod z tepla do zimy, případně využít i obleček.
MVDr. Petr Burka, veterinární lékař

Jinak na tom ovšem bude zvíře, které je původem z Afriky jako je například rhodeský richback. Paradoxně také velké plemeno, ale zvyklé na teplé africké počasí. A samozřejmě máme i nahatá plemena malých psů, jejichž tělesná schránka je maličká a tedy prochladnou mnohem snáze než velký pes.

Čtěte také

Nachlazení, kašel, rýma. Virové a bakteriální infekce se nevyhýbají ani našim domácím mazlíčkům

Proč jsou právě ledviny u zvířat tolik citlivé na prochladnutí? Souvisí to s tím, jak jsou například blízko u země?
Ano, je to jejich uložení u páteře, stejně jako u lidí. To znamená, že prochladnutí tohoto orgánu je snazší, protože není tolik obalený tukem. A dost často s tím souvisí i prochladnutí dolních močových cest, tedy močového měchýře. Pokud tam proběhne nějaké infekční onemocnění a není včas odhaleno nebo dobře zaléčeno, může pokračovat a dál poškozovat ledviny.

Jak se bránit šoku z mrazu, když pes vyběhne z vyhřátého obýváku přímo do sněhových závějí?
Spousta zvířat vidí sníh poprvé v životě, takže zkoumají, co to je. Je to studené a o co se vlastně jedná. Dovedeme si představit, jak nám je, když z rozpálené sauny jdeme do ochlazovacího bazénku, ne každý to zvládne. A rychlost změny tělesné teploty je v těchto případech stejná.

Když srst zmokne, není už schopna správné termoregulace a hrozí prochladnutí. Schne 24 až 48 hodin, než se usuší úplně do sucha.
MVDr. Petr Burka, veterinární lékař

To znamená, je dobré se těmto extrémům a excesům vyvarovat. Zvláště u choulostivých plemen, což jsou bohužel ta menší plemena psů, je lepší volit přechod pozvolný, případně využít i nějakého oblečku, který brání prvotnímu teplotnímu šoku. A následně procházky zkracovat na nezbytné minimum, pokud pes nemá chlad rád.

Čtěte také

Všechno, co jste chtěli vědět o ptačí chřipce, ale báli jste se zeptat

Jsou ale naopak psi, kteří zimu milují, prostě jsou ve sněhu rádi a užívají si pobyt venku. Je to hodně individuální.

Mají zvířata něco jako termostat, který je varuje, že už musí domů, pokud je jim zima?
Určitě fyziologické procesy probíhají úplně stejně jako u nás. Obecně se tělo snaží zkoncentrovat teplotu do středu. Tedy do oblastí srdce, hrudníku a břicha, které se snaží udržet v optimální teplotě. Pomáhá mu tomu srst, pomáhá i podkožní a viscerální tuk.

A naopak okrajové části těla, tedy končetiny nebo uši, udržuje v chladu. Stáhnou se v těchto oblastech cévy a neproudí tam tolik krve. I tak se tělo brání, že vychládá pomaleji.

Čtěte také

Mohou mít i zvířata sníženou imunitu a nakazit se virem? Jsou někteří domácí mazlíčci víc ohroženi?

Co kočky, které žijí celoročně venku? Ty nemají problémy?
Venkovní kočky se na zimu poměrně dobře chystají. S podzimem začnou pořádně jíst, přiberou a srst se jim zhuňatí. Jak říkám, nejdůležitější je pro zvíře mít prostor, kde není vystaveno poryvům větru, případně i sněhovým či dešťovým srážkám, protože nejhorší pro jejich srst je promoknutí.

Srst, když zmokne, není už schopna správné termoregulace a tělo velice snadno prostydne. Když třeba psa nebo kočku vykoupeme, tak jejich srst schne 24 až 48 hodin, než se usuší úplně do sucha. To znamená, že tělo je velmi dlouho vystaveno extrémním vlivům.

Celou veterinární radioporadnu se zvěrolékařem MVDr. Petrem Burkou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.