Zlatý poklad pod Zvičinou. Procházka přírodou se může ve vteřině proměnit na netušený zážitek

Procházka zimní přírodou se někdy může ve vteřině proměnit na netušený zážitek. Dva turisté si pod vrcholem Zvičiny u Dvora Králové nad Labem všimli něčeho, co v umělém kamenném valu na okraji zaniklého pole nemělo být. Hliníkovou dózu, poznamenanou zubem času otevřeli, a našli v ní téměř 600 zlatých mincí.

Čtěte také

Poklady sbírek východočeských muzeí aneb Co ukrývají chrámy múz v Královéhradeckém kraji

„Jak se to stalo nevíme, jak se to dostalo do země také nevíme. A jak se to dostalo z ní také nevíme. Nebyli jsme u toho a jedná se o náhodný nález dvou lidí, kteří ho přinesli do muzea.“ Vedoucí archeologického oddělení Muzea východních Čech v Hradci Králové Miroslav Novák s nejprve okomentoval nález a jeho okolnosti trochu odlehčeně, ale když přešel do vážného tónu bylo jasné, že se dvěma nálezcům podařil hodně zajímavý objev.

A to přesto, že jde o mince prakticky novodobé. „Nález je těmi mincemi datovaný někam za rok 1921 a dál. Výčet možných krizových období je tedy poměrně jasný. Začátek II. světové války, kdy se odsouvá české obyvatelstvo, potom židovské obyvatelstvo a po válce zase německé. Tedy těch možností je více. A potom je tam i měnová reforma v 50. letech, což je další bod, s nímž by mohl tento nález souviset.“

Mince - a zhruba metr daleko ukryté zlaté náramky nebo tabatěrky ze žlutého kovu - byly uloženy na okraji bývalého pole, dnes už zarostlého lesem. „Zjevně to původní majitel uložil na místo, kde by byl potom schopen to zase následně najít. Tedy nebylo to volně někde v ploše, ale vybral si místo, kam se pro ten soubor mohl vrátit.“

Čtěte také

Na hradě Trosky není nejtajemnější skrytý poklad či podzemí, ale geologický příběh věží Baby a Panny

A stejně zjevně se majitel pro mince už nevrátil - po okolnostech, proč se mu to nepovedlo, chtějí archeologové zkusit pátrat. Zkusí projít archivní záznamy z doby, která by mohla odpovídat době uložení, a možná na něco narazí. Některé předměty budou archeologové ještě muset zkoumat, jen mince ale obnášejí tři a tři čtvrtě kilogramu zlata.

A právě o zlato šlo podle muzejního numismatika Vojtěcha Brádleho především. „Nejde o to, jestli to má hodnotu pětikoruny, desetikoruny či stokoruny ve smyslu monimálu, ale je to opravdu tezaurováno jako drahý kov. Má to stejný význam jako šperky. Prostě máte kus drahého kovu, tak jej ukryjete. Nejde o to, že byste za tu minci tenkrát koupili to či ono, o to vůbec nešlo. Je to cíleně ukryto jen proto, že se jedná o kus drahého kovu.“

Čtěte také

Poklad nalezený pod podlahou na jedné staré půdě mají teď uložený v Muzeu Podkrkonoší v Trutnově

I numismatici Muzea východních Čech si už nález důkladně prohlédli, a zjistili, že jde o mince francouzské, turecké, belgické a částečně i rakousko-uherské. Zastoupeno je i Rumunsko, Itálie nebo Rusko. Podle drobných značek na mincích numismatici třeba zjistili, že rakousko-uherské mince z mincovny zamířily ne do Čech, ale někam do prostoru bývalé Jugoslávie, třeba do Srbska nebo Bosny a Hercegoviny.

„Někdy po onom roce 1921 je museli v tamních mincovnách okontramarkovat. A teprve potom, za v tuto chvíli pro nás neznámých okolností, se z prostoru bývalé Jugoslávie musely dostat k nám. A potom pod Zvičinou do země. Každopádně jisté je to, že v roce 1921 minimálně část těch mincí nemohla být na našem území. Mince musely být v té době ještě na Balkáně,“ říká Vojtěch Brádle.

Příběh zlatého pokladu zpod Zvičiny budou archeologové ještě nějakou dobu rozplétat.