Zlato z dívčího hokejového turnaje v kanadském Torontu přivezla do Trutnova třináctiletá Angelina
Budeme si povídat o hokeji. Ohromný úspěch přivezly naše hokejistky z Kanady, zlato z prestižního dívčího turnaje v Torontu. Jednou z těch, kterým se houpala na krku medaile, je i třináctiletá rodilá Londýňanka, která je ovšem dnes doma v Trutnově, Angelina Raphaela Ekairebová, jediná holka v kabině starších trutnovských žáků.
Angelinu doprovodil do rozhlasového studia její trenér a také trutnovský hokejista Petr Chytráček. Blahopřejeme k ohromnému úspěchu.
Angelina Raphaela Ekairebová: Děkuju.
Náš tým se jmenuje Mad East girls a hrají v něm Češky i Slovenky. K favoritům patřily domácí hráčky, my je ve finále porazily 3:1.
Angelina Raphaela Ekairebová, hokejistka
Můžeme říci, co to bylo za turnaj?
Angelina Raphaela Ekairebová: Byl to dvou áčkový turnaj v kanadském Torontu pro holky za účasti různých týmů z Kanady a našeho z Česka a Slovenska. Náš tým se jmenuje Mad East girls a hrají v něm Češky i Slovenky. Trenér Tomáš Tischlar si vybírá holky z Česka a ze Slovenska a ty pak bere na turnaje.
Čtěte také
Jak se ti povedlo dostat do tohoto týmu?
Angelina Raphaela Ekairebová: Asistentka trenéra mě viděla na jednom letním kempu a pak jsme v září dostali email s pozvánkou do týmu.
Co na to říkal váš trenér? Jak velký je to úspěch?
Petr Chytráček: Myslím si, že pro Angi je to velký úspěch, ohromná cesta do budoucna. Ona je velmi skromná a cílevědomá, co si řekne, za tím si opravdu jde, což je úžasné. A podporuje ji skvělá rodina. Až na to, že je občas paličatá, takže pracovat s ní není úplně jednoduché. Ale musím ji pochválit, jak na sobě pracuje. Ty úspěchy jsou vydřené. A není to tak, že by si jí jen tak všimli, oni ji sledovali delší dobu, byla na výběrových kempech, kde se prosazovala nejen statistikou, ale i herně. Takže si ten úspěch určitě zasloužila.
Ze začátku hrají holky a kluci společně, jak se ale pak začne prosazovat biologický věk u kluků, tak musí holky vyhledávat dívčí tým.
Petr Chytráček, hokejový trenér
Jaké to tedy bylo v Kanadě? 14 dní jste tam strávily.
Angelina Raphaela Ekairebová: Pak jsme různě cestovaly po Kanadě, jezdily na univerzity a hrály proti tamním školám přátelské zápasy. Prohrály jsme jen 3 z celkových 13 zápasů.
Čtěte také
Absolvovaly jsme pokaždé prohlídku školy a většinou i trénink, kam se na nás přišli podívat i kanadští trenéři.
Co se ti tam nejvíc líbilo? Překvapila tě třeba tvrdost dívčího hokeje?
Angelina Raphaela Ekairebová: V Kanadě se hraje tvrdší hokej a rozhodčí to tolik nepískají tolik, ale je to jedno. K favoritům turnaje patřily domácí hráčky, protože loni vyhrály. My jsme proti nim hrály finále a porazily je 3:1.
Petře, vy jste byl někdy také v Kanadě?
Petr Chytráček: Byl jsem se tam také podívat. Byli jsme tam na hokejovém turnaji a ve Vancouveru na zápasech NHL, což pro mě byl největší zážitek. Takový tajný splněný sen. Ale bohužel ten vlak rychle ujíždí. Ale pořád se v Trutnově snažím občas ještě honit za tím černým nesmyslem.
V Česku bydlím s rodiči od první třídy základní školy, takže 9 let. A ráda bych šla někam do Skandinávie na střední školu.
Angelina Raphaela Ekairebová, hokejistka
Vy jste hrál také za Hradec Králové nějakou dobu.
Petr Chytráček: Měl jsem tam start v mládeži, v juniorském hokeji a pak v A týmu. Ale spíše jsem tam jen tak nakoukl, protože tam byli velmi dobří a talentovaní hráči, bylo těžké probojovat se do základního kádru.
Čtěte také
Angi je jedinou holkou v kabině starších trutnovských žáků. Takže v mládežnickém hokeji hrají holky společně s kluky?
Petr Chytráček: Ze začátku určitě, pak samozřejmě mají holky nějakou výhodu, protože mohou hrát o rok, někdy až o dva roky s mladšími kluky. Většinou devátá třída základní školy je taková zlomová, protože se začíná prosazovat biologický věk u kluků, jak začnou zesilovat. To je už zapotřebí, aby holky vyhledávaly dívčí tým. A když je někdo talentovaný, pokud na sobě bude pracovat dál, tak má dobré vyhlídky.
Angi chodí do osmé třídy základní školy. Jakou budoucnost si plánuješ, chceš hrát za nějaký dívčí tým?
Angelina Raphaela Ekairebová: Ráda bych šla někam do Skandinávie na střední školu.
Narodila jsi se v Londýně, jak dlouho už žiješ v Česku s rodiči?
Angelina Raphaela Ekairebová: Od první třídy základní školy, takže devět let.
Je potřeba to vzít z jiné stránky, protože kluci časem berou hokej jen jako koníček, a to není dobře. Chce se tomu více věnovat.
Petr Chytráček, hokejový trenér
Co tě přivedlo k hokeji? Protože to je přeci jen spíše chlapský sport?
Angelina Raphaela Ekairebová: Já jsem dříve hrála basketbal a můj mladší bratr se věnoval hokeji. Jednou jsem ho viděla a říkala jsem si, že to chci také zkusit. A od té doby hraji hokej.
Čtěte také
Jak to vypadá v Trutnově se zájmem o hokej? Kolik kluků se chce honit za tím gumovým nesmyslem a někam to dotáhnout?
Petr Chytráček: Já budu mluvit spíše všeobecně, protože pro většinu hokejových klubů to není nijak jednoduché, protože základna je tam zhruba v počtu 20 dětí, když se to povede. A pak záleží, kdo u toho sportu vydrží. Hokej je přeci jen specifický sport, není úplně jednoduché se mu věnovat. Je potřeba to vzít trošku z jiné stránky, protože kluci ho časem berou jen jako koníček, a to není dobře. Chce se tomu více věnovat, ne to brát jen jako hobby už od mladších kluků.
Každý by se měl chtít probojovat do NHL?
Petr Chytráček: Určitě. Myslím si, že každý hokejista by měl mít touhu dostat se do NHL nebo do reprezentace. Pro mě byl sen dostat se i do nějakého extraligového klubu, což se mi podařilo až ve 36 letech, sice ne z pozice hráče, ale z pozice trenéra.
Jsem moc rád, že jsme mohli představit trutnovský hokej, ale především ten dívčí a ženský, který dnes zastupovala třináctiletá Angelina Raphaela Ekairebová a její trenér, hokejista Petr Chytráček. A ještě jednou ohromná gratulace ke zlatu na dívčím turnaji v kanadském Torontu. Ať se vám daří.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
