Zkuste si připravit větvičkové čaje bylinkářky Radky Svatošové! Stimulují imunitu a prosvětlí mysl

Vy nikdy nechodíte s prázdnou. Takže, co to tady dnes máme? Vy jste po cestě k nám, zdá se, nasbírala nějaké klacíky a pak je nalámala do skleničky.
Skoro to tak vypadá, ale ty klacíky jsem napřed musela usušit. Dnes to na sběr ideální není, původně jsem chtěla ještě nasbírat něco na zahrádce, ale prší a prší. O to víc ale bude všechno zelenější. Tady ve skleničce jsou opravdu nadrobno nastříhané větvičky jasanu. A přinesla jsem je, protože je teď ten správný čas udělat si zásoby sušených větviček, které jsou výborné na větvičkové čaje.

Radka Svatošová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Jasan jsem vzala na ukázku, protože krásně voní. Mohou se usušit klidně i větvičky další, ale spíš bych je zpracovala rovnou. Tím, že třeba na zahrádkách máme kupy větví, které by šly do štěpkovačky, ale i v přírodě se prořezávají teď hodně stromy. Jsou tam i pupeny.

Běžné ovocné stromy a keře ze zahrádky můžeme klidně takto zpracovat a vyzkoušet nejen větvičky, ale i pupeny. Teď je vhodný čas.
Radka Svatošová, bylinkářka

Kdybychom měli poradit těm, kteří si nikdy větvičkový čaj nedělali?
Větvičky nastříháme zhruba na 2 cm, čím kratší, tím lepší. Je potřeba zdůraznit, že ať už jsou z čehokoliv, tak to musí být mladé větvičky, kůra by měla být lesklá, hladká, taková zrcadlová. A nebrat starší větvičky, co už jsou rozpraskané, porostlé nějakým mechem a podobně.

Čtěte také

Bylinkářka Svatošová: Kopřiva je nejdostupnější a nejlepší tonikum, multivitamin i očistná bylina

Sbíráme tedy větvičky mladé, a novými výhony nebo přírůstky. A je důležité ještě vědět, že je nestačí pak zalít vodou jako klasický čaj. Je nutné je vařit. To znamená, propláchneme větvičky, dáme je do nějakého třeba smaltovaného kastrolku, kde je zalijeme studenou vodou. Přivedeme k varu a vaříme až 15 minut, aby čaj získal nějakou barvu, chuť a vůni. Var je v tomto případě důležitý.

Jaké benefity nám přinese takový větvičkový čaj?
Každý strom, každý keř má i léčivé účinky, které můžeme využít. Ale můžeme si třeba i jen zpestřit náš repertoár čajů a dělat si pokaždé nějaký jiný čaj z větviček, které zrovna máme k dispozici. Já to také tak dělám.

Ale pokud bychom speciálně u jasanu chtěli využít i jeho léčivé účinky, tak ho můžeme třeba smíchat ještě i s šípkovými větvičkami. Ty jsou vynikající, stimulují imunitu a mají výbornou chuť. Je to čaj, který prosvětlí naši mysl, takže je dobrý pro studenty a pro všechny, co pracují hlavou a potřebují si ji osvěžit. Místo zeleného čaje klidně můžeme vyzkoušet větvičkový.

Větvičky nestačí zalít vodou jako klasický čaj. Je nutné je povařit až 15 minut, aby čaj získal správnou barvu, chuť a vůni.
Radka Svatošová, bylinkářka

Větvičky se suší jak dlouho?
Větvičky nám vydrží déle usušené, klidně i několik let. Ale jako u všeho platí, že čím dříve je spotřebujeme, tím lépe. A jak dlouho se suší, tady záleží na tom, jak jsou plné mízy, jak jsou nacucané. Teď by byly opravdu mokré z deště, takže pak poznáme pocitově, že jsou suché a lámou se. Aby nám nezplesnivěly.

Čtěte také

Jaro pro Radku Svatošovou začíná medvědím česnekem. První zelené bylinky mají neuvěřitelnou sílu

A to nejen z jasanu, je spousta zahradních stromů a keřů, které takto můžeme zpracovat a udělat si chutné čaje. Může to být jakýkoliv strom, který známe a o kterém víme, že je nejedovatý a ideálně jedlý. Takže určitě nebudeme zpracovávat akát nebo tis. Ale běžné ovocné stromy a keře ze zahrádky můžeme klidně takto zpracovat a vyzkoušet nejen větvičky, ale i pupeny.

Protože i pupeny už jsou pěkně narašené, dají se klidně konzumovat a chutnají. Tedy nic nemusí přijít nazmar, všechno můžeme zpracovat a teď na to ta nejlepší chvíle.

Jak zpracováváte pupeny?
Pupeny se dají sbírat právě teď a pak až do vyrašení lístků. Záleží o jaký keř či strom jde. Protože třeba takový bez už někde raší velmi intenzivně a pak jsou samozřejmě keře a stromy, které ještě spí, tam si klidně můžeme na pupeny počkat.

Čtěte také

Při sběru bylinek použijte staré indiánské pravidlo. Prozradí vám ho bylinkářka Radka Svatošová

A zpracovávat já doporučuji ideálně všechno co nejjednodušeji. Prostě, když jdeme na zahrádku nebo do přírody, tak si intuitivně pár pupenů jednoduše sníme. A možná zjistíte, že mají většinou docela příjemnou chuť, zvláště když sloupneme takovou tu hnědou svrchní vrstvičku, tu slupičku. Když sníme šťavnatý vnitřek pupenů, tak si pochutnáme.

Já to tak dělám teď s bezem, protože na zahrádce mám bez černý a bez červený neboli hroznatý. Nerada je stříhám, tak kde nechci, aby mi větvičky bujely, tak prostě uštípnu vrcholové pupeny. Kde naopak chci, aby keř rostl dál, tak beru opatrně nějaké pupeny zevnitř. A stačí opravdu jen pár, co by se do náprstku vešlo.

Mám někdy pocit, že úplně zbytečně vařím v kuchyni, protože kdybych vyběhla na zahradu, tak se tam dá docela dobře najíst. 
Já bych byla pro to dobře vařit a k tomu ještě stravu doplnit tou zahradou.

Radka Svatošová a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou bylinkovou radioporadnu s Radkou Svatošovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.