Zkuste si furián, vrták, šmidlypolku. Je to na udýchání a utancování pěkná makačka
Mezinárodní folklorní festival Pod Zvičinou je třetím nejstarším festivalem v Čechách. Na festivalu porovnáte lidovou kulturu nejen českou, ale i zahraniční. A i když nejste příznivcem folkloru, na celou záležitost se prostě dívejte z jiného úhlu - přijďte se podívat na tvorbu, které se věnují lidé, jako jste vy. Navléknou si tenisky a trénují tance tak, aby se divákům líbily. Tomu se věnují dospělí i děti v různých koutech naší země i ve světě.
V těchto pěti dnech se Bělohrad a jeho okolí zahalí do pestrobarevných krojů, všude bude znít lidová písnička. Rok se s rokem sešel a k nám do Českého rozhlasu Hradec Králové zavítala opět milá návštěva z kraje Pod Zvičinou paní Zdena Rychterová, ředitelka folklorního festivalu Pod Zvičinou.
Běží to. Letos to bude už 44. ročník.
Letí to. My patříme mezi 3. nejstarší české festivaly, takže těch roků přibývá. Už 44 rok se u nás sejdou folklorní soubory a návštěvníci.
Ale pořádající folklorní soubor Hořeňák je ještě mnohem starší.
Ten je starší. Ten vznikl v roce 1949, takže příští rok budeme mít výročí, které chceme právě na festivalu řádně oslavit speciálním vystoupením. Těch souborů, které mají takto dlouhou tradici tady moc není, protože folklór zažíval v historii různé výkyvy. Musím přiznat, že po roce 1989 se folklóru v České republice moc nedařilo. A těch souborů, co přežilo, nebylo tolik. Tak jsem moc ráda, že Hořeňáku, přes všechny peripetie, pořád ti srdcoví lidé zůstali.
Ale já myslím, že se zase folklór do té popularity zpátky vrací.
Prolíná se spousta skupin i moderních. Laškuje se s lidovými písněmi. I my zpracováváme, abychom to trošku odlehčili, písničku od Olympiku Naše teta Agáta. Tancujeme na to, protože všechno je dvoučtvrtinové nebo tříčtvrtinové, na všechno se dá ten lidový krok použít.
Můžete být v Americe, v Africe, ale vždy si rád vzpomenete na naši lidovku. Cítit kořeny, to je dnes důležité.
Zdena Rychterová, ředitelka folklorního festivalu Pod Zvičinou
Takže jdete s dobou i v tohle směru. Mě by zajímal váš osobní vztah a pohled na folklór. Díval jsem se do vašich kronik, kde je několikrát jméno Rychtera. Mě zaujal hned ten první Jindřich Rychtera.
Jindřich Rychtera tchán. Já jsem se do Hořeňáku přivdala, přitančila z Vysočanu, z Hlinska v Čechách. A tak začalo mé působení v Hořeňáku. Původně jsem na gymnáziu tancovala rock n' roll a strašně jsem milovala tanec. Pak jsem opustila tenhle kroužek a zjišťovala jsem, kde bych mohla dál působit. Byl inzerát na Vysočan přijímáme tanečníky, tak jsem to zkusila. Od té doby se datuje má láska k folklóru.
Tance u folklóru jsou také hodně fyzicky náročné.
Myslím, že ano. Kdybyste si s námi zkusil takový furián, vrták, šmidlypolka, tak je to na udýchání, na utancování velmi náročné. Je to pěkná makačka.
Co je na tom folklóru pro vás nejkrásnější? Proč u toho lidé v Lázních Bělohrad zůstávají tolik let od roku 1949.
Myslím si, že každé to seskupení, když se lidé scházejí, spojuje něco, co je baví. Baví je pohyb na hudbu a ta lidová písnička se k tomu snoubí. Protože v dnešním globalizovaným světě jsou nedozírné možnosti. Můžete být v Americe, v Africe, ale vždy si rád vzpomenete na naši lidovku, vždy si ji zanotujete. Dnes je strašně důležité vědět, odkud pocházím, jaké jsou k tomu vázané tradice a že ty lidi to pořád pojí. Cítit kořeny, to je dnes důležité.
Jak to chodí ve vašem souboru? Starají se třeba ti starší o mladší? Je tam ta atmosféra, že jste všichni pospolu a musíme se o sebe postarat?
Je to tak, určitě. My máme Hořeňáček. A když ty děti odrostou, tak mým cílem je dovést je do Hořeňáku. Ne vždy se to podaří a ti, co tam zakotví, tak jsou přijati velice kladně do party. Strašně rádi spolu jezdíme, zažíváme ohromnou legraci, protože i to vínko k folklóru patří. Patří k tomu zpěv, takže když někam jedeme, tak se v autobuse zpívá a je dobrá nálada. Všichni se na to těšíme.
Vás už taky viděl a slyšel skoro celý svět. Hodně jste cestovali. Amerika, Asie.
Jižní Korea, tam jsme byli asi před 3 roky, v Kanadě. Máme pozvánku na příští rok do Kostariky. Evropu máme procestovanou křížem krážem. Byli jsme i v Turecku až u Syrských hranic.
Jak se líbí náš folklór ve světě? Jak na něj reagují cizinci?
My jsme takový hodně živelný Hořeňák, kdo nás viděl. Takže opravdu my si hned první písničkou získáme srdce lidí, i když nerozumí češtině. Ta odezva je strašně příjemná a my to kvůli tomu děláme. Nás to samozřejmě strašně těší, když jsme na jevišti a v průběhu skladby se ozývá potlesk. Nejen na konci, jakože musíte.
Letos to bude v Bělohradě od středy do neděle 44. ročník festivalu. Jak se těšíte a co všechno jste přichystali?
Ve středu začínáme. Já se těším moc. Těším se na moment, kdy budu mít všechny soubory, které mají přijet. Protože ze mě spadne takové to břímě. Samozřejmě tím, že to děláme všichni ve svém volnu. Je to na důvěře lidí, kteří jsou stejně nadšení. Je to úleva, když jsou všechny soubory v Bělohradu, tak si říkám "teď už to musí dopadnout!".
Kdy se budou soubory sjíždět?
Všechny zahraniční soubory už budou ve středu v Bělohradě. První vystoupení je právě v tu středu. Ve čtvrtek se trošku rozjedeme mimo Bělohrad. Do nové Paky. Budeme i v Mlázovicích. Letos poprvé jsme festival přeskupili od pátku do neděle na jedno jediné místo v zámeckém parku v Lázních v Bělohradě.
Tam se bude v pátek slavnostně zahajovat.
Přesně tak. V 16:30 nám to zahájí trošku mimofoklórní Beat brtevský, to bude slavnostní zahájení, kde se představí všechny zahraniční soubory, náš Hořeňák a bude následovat Two Voices Jany Rychterové. Je to prosnoubeno tak, že v Beatu brtevským hraje náš muzikant z Hořeňáku a Jana Rychterová prošla Hořeňákem, takže celý ten den je folklórní, i když nefolklórní.
Čtěte takéMezinárodní folklorní festival Pod Zvičinou
V sobotu to bude hlavní festivalový den.
Sobota je velice nacpaná programem.Začínáme už v 10 hodin jarmarkem, kde bude spoustu trhovců a výrobků. Už 4 roky se nám daří spolupráce se středověkými bojovníky, kteří tam rozloží své městečko. Ukazují, jak se dřív bojovalo a žilo. Budeme tam mít tentokrát lazebnu, která bude lidi masírovat, česat. A samozřejmě se můžete těšit na 13 skupin českých i zahraničních. Budou tam letos poprvé worshopy, kde se může každý naučit tančit. Jednotlivé soubory po té, co vystoupí, budou ty své tance nabízet. Bude také soutěž miss Pod Zvičinou.
Ještě se pojďme zastavit u neděle, ta totiž tradičně začíná ráno mší v kostele. To je asi nádhera.
Je to nádherné, když v tom kostele jsou přítomné zahraniční i české soubory. Ty kroje. Zazpívají písničku ve svém jazyce při té mši, protože kostel spojuje všechny. Jsou to tradice, které znají všechny národy. Pak se roztančí náměstí, poté projde krojovaný průvod městem a začíná galaprogram.
Jsem moc rád, že Hořeňák nese tu českou tradici takto dlouho, tolik let a s krásným festivalem. Tak si to všichni užijte, paní ředitelko, protože to bude určitě krásných 5 dní. A všechny naše posluchače od středy do neděle do Lázní Bělohradu zveme.
Tak, přijďte pobejt.
Pozvala vás ředitelka Mezinárodního folklorního festivalu Pod Zvičinou Zdena Rychterová.
Související
-
34. ročník Mezinárodních folklorních slavností Písní a tanců...
Opět se Lázně Bělohrad a jeho okolí na čtyři dny rozezvučí nádhernými tóny lidových muzik českých, moravských, polských, srbských, bulharských, ruských a ingušských...
-
Lázně Bělohrad na Jičínsku slavnostně otevřely naučnou stezku...
Lázně Bělohrad na Jičínsku slavnostně otevřely naučnou stezku na vrch Zvičina. Za vybudování stezky se dvěma okruhy a čtrnácti informačními tabulemi zaplatila radni...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
