Zkušený zahradník doporučuje opadané plody ovocných stromů vyhazovat. Většinou jsou v nich škůdci

Pan Zdeněk se ptá, jestli můžeme poradit, čím přihnojovat stromek, švestku. Podařilo se mu vytvarovat korunku a podle malých švestiček by mohla být docela pěkná úroda. Ale obává se, že bez přihnojování to asi nepůjde.
To je takový základní dotaz, za všechny ostatní. Ovocné stromy, nejen švestku, je samozřejmě nutné kontrolovat, zda ne něm nejsou mšice nebo jiní škůdci. Ale když se vrátíme k té úrodě.

Čtěte také

Rady zkušeného zahradníka Františka Hlubockého ohledně přípravy zahrady před odjezdem na dovolenou

Stromy jsou přímo obalené a dochází k tzv. červnovému propadu ovoce. To značí, že si strom sám rozhodne, který plod nechá a který odhodí, protože by nebyl schopen všechny uživit.

A ty odhozené plody mohou být napadené škůdci. Je třeba je důkladně prohlédnout. Když na nich bude malá dírka a, tak tam funguje pilatka, která naklade vajíčko a ten spadaný plod jí bude takovou špajzkou, kde se larvička vyvine a zaleze do země pod strom.

Doporučuji tedy u všech ovocných stromů opadané plody shrabovat a vyhazovat. Většinou jsou v nich ukryti škůdci. Vajíčko nebo malé larvičky, které budou zase základem pro příští rok a přespí někde v zemi. To je jedna věc.

Čtěte také

Správně zalít se musí umět. Není to jen tak, že něco vezmu a kytce naliju, říká zahradník Hlubocký

A druhá věc, že švestku, ale i všechny jabloně, je potřeba teď v červnu trochu posilnit. Nejlépe dusíkatým hnojivem typu ledek u mladých stromků. Pokud to jde a je pod nimi zryto, rozpustit v konvi a zalít. Docela jednoduše. Dá se to udělat vždy, zejména když je sucho, je lepší formou zálivky používat rozpuštěná hnojiva.

Určitě všichni znají rycí vidle. Zahradníci je zapíchnou do země, nebo rýč zapíchnou do země a trochu s ním zakývají, aby vznikly mezery nebo škvíry. A hnojivo, ten roztok, do těch děr nalijeme, aby se dostal rovnou ke kořenům.

Protože mnohdy v teplých dnech, když rozhodíme jen tak hnojivo po povrchu země, speciálně on dusíkaté, tak se do země dostane pouze minimum, protože dusík se velice snadno vypaří vlivem slunce.

Čtěte také

Zahradník František Hlubocký se rád podělil o své tipy, rady a zkušenosti pro toto roční období

Nebo, když se nám nechce dělat zálivka, tak hnojivo alespoň nějakým způsobem zahrabat do země, zakopat motyčkou, aby bylo přikryté a nevypařilo se. Když ale hnojíme nerozpuštěnými granulemi, tak je potřeba, pakliže nebude krásný den s deštěm jako dnes, důkladně zalít.

A když stromek roste, má dobré přírůstky, tak už bych dusík neopakoval. Spíše bych se potom v srpnu přiklonil k nějakému plnému hnojivu, kde už je i fosfor a draslík, tam jsou všechny prvky. Právě draslík a fosfor pomůže dobrému vyzrávání plodu a aby se plody nekazily.

Zdá se nám to téměř nemožné, ale v podstatě v srpnu a v září už se nám zakládají pupeny. Poupata pro příští rok, takže fosfor nám umožní, aby stromy dobře kvetly.

Celou radioporadnu se zahradním rádcem Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.