Žirafy okapi jsou považovány za živoucí fosílii. Safari Park Dvůr Králové získal samičku z Itálie

Astronomové získali pomocí Webbova teleskopu dosud nejlepší pohled na exoplanetu. Astronomům se díky vesmírnému teleskopu Jamese Webba podařilo pořídit dosud nejzřetelnější snímky povrchu exoplanety, tedy planety mimo naší sluneční soustavu. Data o skalnatém světě, o průměru o 30 procent větším než Země, naznačují, že jde o pustinu s povrchem podobajícím se Merkuru. Nepřítomnost atmosféry a extrémní teploty - na jedné straně neúnosný žár a na druhé mráz - ji zřejmě činí neobyvatelnou. Planeta nese název LHS 3844 b, nebo také Kua'kua, což je slovo pro motýla v domorodém jazyce na Kostarice. Obíhá kolem hvězdy menší a s nižší zářivostí než Slunce, vzdálené od Země asi 49 světelných let (464 bilionů kilometrů).

Čtěte také

V místě budoucí kašny na historickém Velkém náměstí v Hradci Králové začal archeologický průzkum

Spojené státy odtajnily desítky dokumentů o UFO. Mezi materiály jsou snímky z misí Apollo. Americký prezident Donald Trump a ministr obrany zveřejnili desítky dosud utajovaných dokumentů týkajících se pozorování neidentifikovatelných objektů a možnosti mimozemského života. Napsala to agentura Reuters, podle níž mají po zhruba 170 uveřejněných souborech postupně přibývat další odtajněné materiály. Mezi zveřejněnými dokumenty je například snímek neidentifikovatelného jevu pořízený z povrchu Měsíce během mise Apollo 12 v roce 1969. Nebo přepis komunikace posádky Mise Apollo 17, jejíž členové v roce 1972 popsali neidentifikované objekty pozorované z Měsíce. V přepisu z mise Apollo 17 Pilot Ronald Evans hlásil, cituji: několik velmi jasných částic nebo úlomků či něčeho, co kolem nás při manévrování plulo. Rozumím. Beru na vědomí, reagovalo tehdy řídící středisko.

ZOO Dvůr Králové získala z Itálie vzácnou pralesní žirafu okapi. Safari Park Dvůr Králové nad Labem na Trutnovsku získal z italské zoo Falconara u města Ancona vzácnou pralesní žirafu okapi. Dvouletá samice jménem Vittoria se připojila k samici jménem Qura, kterou dvorská ZOO získala v roce 2017 z Belgie. V budoucnu by k oběma chovným samicím měl přibýt samec, aby dvorská ZOO opět mohla mít mláďata okapi. Žirafy okapi jsou považovány za živoucí fosílii. Stavbou těla se podobají svým žirafím předkům, kteří obývali Afriku přibližně před 10 000 000 let. Objeveny byly v Africe až v roce 1901 a dodnes patří k nejméně prozkoumaným živočichům. Vědci jejich počty v přírodě odhadují jen velmi přibližně na zhruba 10 000 jedinců. Chov okapi v lidské péči je poměrně vzácný.

Čtěte také

Pochlebující umělá inteligence představuje riziko pro naši schopnost činit zodpovědná rozhodnutí

Vědci v Brně zkoušejí vytvořit dřevobetonový most s pomocí 3D tisku. Vědci z brněnského VUT chtějí posunout možnosti 3D tisku ještě o krok dál a tisknout dřevobetonové mosty. Technologie by mohla výrazně zrychlit a zlevnit stavbu a zároveň omezit práci přímo na místě konstrukce, kterou dnes dělníci složitě montují a betonují v terénu. Za dlouhých dopravních omezení by totiž mohla vzniknout ještě v hale a na místo se pouze převést. Princip je podobný běžné 3D tiskárně jen v mnohonásobně větším měřítku. Robot v prostoru 5 krát 1,5 krát 2,5 metru vrství speciální betonovou směs a dokáže tak vytvářet objekty od květináčů přes zdi až po celé mostní konstrukce.

Letošní námořní expedice Monoxylon chce ověřit zapojení plachty do námořní plavby. Při šíření raných zemědělských kultur ve Středomoří to bude jedním z hlavních cílů experimentální expedice Monoxylon v Egejském moři. Replika pravěkého člunu vydlabaného z kmene stromu vypluje na moře 20. června a bude vybavena plachtou z lipového líka. Uvedl to ředitel archeoparku ve Všestarech na Královéhradecku Radomír Tichý, který je organizátorem expedice. Na plavbu bude mít expedice 12-14 dnů. Trasa severní části Egejského moře má okolo 450 km. Nejdelší úsek na Otevřeném moři bude měřit zhruba 100 km. Členové expedice si od plachty slibují zvýšení rychlosti plavidla z 5 na 7 km v hodině. Plachta vznikla ve spolupráci s Centrem tradičních technologií Příbor Muzea Novojičínska. Materiál je zpracovaný tradičními postupy. Ke zhotovení lýkové plachty o rozměrech 280 krát 190 cm byly potřeba 4 km ručně kroucené šňůry.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!