Zemské družice ve velkých výškách budou ve větším bezpečí, když budou poslouchat vesmírné cvrlikání
Novinky a aktuality ze světa vědy a techniky. Nenechte si utéct informace ze všech možných odvětví, které obohatí váš pohled na svět. Přinesou vám poznání i poučení.
Společnost SpaceX oznámila po ztrátách nečekaně velký zisk. Elon Musk mluví o fúzi s Teslou. Šéf americké společnosti SpaceX Elon Musk označil za dobrý nápad možnost spojení firmy s výrobcem elektromobilů Tesla. Učinil tak krátce poté, co SpaceX oznámila, že se ve třetím čtvrtletí dostala do zisku zejména díky výnosům ze satelitního systému Starlink a počítačových technologií. Podle agentury Reuters je to první oficiální potvrzení, že obě firmy vedou formální jednání o spojení, o čemž se nedávno začalo spekulovat. Musk myšlenku hájil s tím, že obě firmy už mají spoustu společných projektů a překrývajících se činností. Dodal ale, že on sám má v této věci střet zájmů, nemůže se proto účastnit jednání zvláštních výborů, které spojení zkoumají a nic zatím není jisté. Zvláštní výbory se dosud nedohodly na podmínkách transakce a možná se na nich ani nikdy nedohodnou.
Čtěte také
Japonsko vyslalo sondu k měsíci planety Mars, k Phobosu. Odebere tam vzorky. Japonsko vyslalo vesmírnou sondu k jednomu ze dvou měsíců Marsu. Cílem mise, která je první svého druhu, je odebrat vzorky hornin a písku z měsíce Phobos a podrobit je na Zemi analýze. Sondu vyslala nosná raketa H3 z vesmírného střediska Tanegašima v jihozápadním Japonsku. Očekává se, že k Phobosu dorazí v srpnu 2027 a vzorky dopraví zpátky na Zemi v roce 2031. Cílem je získat alespoň 10 gramů vzorků. Vzorky z měsíce Phobosu poskytnou vědcům užitečná data, na jejichž základě budou moci zvážit využití tohoto vesmírného tělesa jako základny pro budoucí pilotovanou misi na Mars. Kromě toho by mise podle japonské agentury pro výzkum vesmíru mohla objasnit původ obou měsíců Marsu a prohloubit poznatky po raných fázích vývoje sluneční soustavy.
Při rekonstrukci náměstí v Nymburce byly zřejmě odkryty pozůstatky kostnice. Při rekonstrukci Kostelního náměstí v Nymburce se odkryly pozůstatky zdí, které by mohly patřit někdejší kostnici. Stavba, jejíž existenci dosud dokládaly pouze archivní prameny, mohla být dlouhá zhruba 12 metrů. Ve výkopech se objevily také lidské kosti a pozůstatky hřbitovní zdi. Podle města se práce uskutečňují pod odborným dohledem. Identifikace kostnice zatím není potvrzena z archivních pramenů. Odborníci podle historika Pavla Fojtíka věděli, že se v prostoru bývalého hřbitova nacházela kostnice, dosud ale nevěděli, kde přesně stála. Teď se ji pravděpodobně podařilo částečně objevit. Překvapením bylo, že jde o poměrně rozsáhlou stavbu.
Čtěte také
Čeští vědci odhalili pravidla vesmírného cvrlikání, zvláštní signály z kosmu můžou varovat družice před nebezpečnou radiací. Družice ve velkých výškách budou ve větším bezpečí, když budou poslouchat vesmírné cvrlikání. Čeští vědci totiž našli nové zákonitosti ve zvláštních vlnách magnetického pole Země schopných i poškodit elektroniku. Jsou to signály, které se dají snadno převést na zvuk. Cvrlikavé sbory se ozývají desítky tisíc kilometrů daleko od Země a právě tam obíhají třeba televizní družice. Na tzv. geostacionární dráze visí pořád nad stejným místem povrchu Země. Shodou okolností ona geostacionární dráha je zrovna místem, kde se vyskytují občas velmi silné vlny, které radiaci v onom vnějším dálničním pásu mohou zvýšit. Před radiací satelity sice nemůžou uhnout, ale dají se aspoň vypnout. Jen je musí někdo včas varovat.
V Číně objevili jednoho z nejstarších ptáků. Létal zřejmě jen málokdy. Vědci objevili zkamenělinu ptáka velikosti vrány, který žil v Číně přibližně před 150 miliony let, měl poddimenzovaná křídla a byl tak pravděpodobně spíše běžcem než letcem. Tento objev znamená složitější obraz raného vývoje ptáků, nový druh z Jurského období představuje jednoho z nejstarších známých ptáků, jehož stáří je srovnatelné s archeopteryxem z Evropy. Jako raný pták je záhadný tím, že zřejmě ztratil schopnost létat ve prospěch běhu po zemi. Vyvrací tak zažitou představu, že se tělo ptáků vyvíjelo téměř výhradně kvůli létání.
Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.

