Zdravotní sestra Zuzana Kvardová si jako holka přála být andělem: Teď to o mně občas i někdo řekne

Vy se andělsky usmíváte, tak já vám andělsky poblahopřeji, protože dnes je Mezinárodní den ošetřovatelek, viďte?
Děkuji. Ano, připomínáme si tento svátek každý rok. Sestřičky, ošetřovatelky a veškerý nelékařský zdravotnický personál u nás v nemocnici dostávají kytičku.

Baví mě, že to není jednotvárná práce, každý den se setkám s novou výzvou. Když jsem u lůžka pacienta, tak mě to opravdu naplňuje.
Zuzana Kvardová, hlavní sestra Nemocnice Vrchlabí

Jak to bylo s tím andělem? Prý jste si jako malá holka přála, aby vám lidé jednou říkali, že jste anděl.
To mi bylo asi 10 let, trávila jsem celé prázdniny u babičky a ta jezdila na diabetologii. A tam byla úžasná zdravotní sestřička, kterou ti lidé milovali. Ta mne právě inspirovala, abych se stala zdravotní sestrou a věnovala se tomuto povolání. Po základní škole jsem šla na zdravotnickou školu do Turnova.

A už vám někdo řekl, že jste anděl?
Řekl.

Jaké bylo to studium?
Bylo to náročné pro čtrnáctiletou holku, která jde od rodičů na internát. Byla tam spousta odborných předmětů, spousta nových věcí, které se člověk musel naučit nejen teoreticky, ale i prakticky. Takže pro čtrnáctiletou holku to bylo opravdu náročné.

Čtěte také

Vrchlabská nemocnice otevřela pro pacienty poprvé specializovanou lůžkovou ortopedickou péči

Práce zdravotní sestry je opravdu zodpovědná. Onu zodpovědnost vštěpují už svým studentům na školách?
Určitě. Už na středních zdravotnických školách se vštěpuje studentům zodpovědnost, empatie, lidský přístup. Na prvním místě je pacient, to se omílá dokolečka, aby se to vžilo a sestřičky si to vštípily.

Který předmět vás nejvíc bavil? A co vám naopak moc nešlo?
Bavily mě odborné předměty, kde se člověk dozvěděl něco opravdu nového o lidském těle. A nebavily mě předměty jako je fyzika a chemie.

Jaká byla vaše cesta do vrchlabské nemocnice?
Po škole jsem nejprve nastoupila do nemocnice v Jilemnici, kde jsem strávila asi čtyři roky. A pak mě shoda okolností přivedla do vrchlabské nemocnice, kde jsem začala nejdříve pracovat na dohodu, jak se říká. Zalíbilo se mi tam a už tam budu 22 let.

Čtěte také

V dětství byla šestkrát pacientem v nemocnici. A to rozhodlo, že je zdravotní sestřičkou

Zdravotní sestry už jsou dnes specializované, tak jaký je váš obor?
Původně jsem nastoupila na interní oddělení, ale potom došlo k restrukturalizaci a interní oddělení JIP se stalo oddělením ARO, takže jsem se dostala k intenzivní péči. A do Vrchlabí už jsem nastupovala na multioborové oddělení intenzivní péče, kde jsem pracovala až do doby než jsem se stala hlavní sestrou.

Když se podíváme na systém vzdělávání zdravotních sester, asi se mnohé změnilo?
Přesně tak. Ten systém je daleko složitější, sestřička musí déle studovat než se z ní stane všeobecná sestra, musí projít střední zdravotnickou školou, kdy je z ní pouze praktická sestra, která má daleko méně kompetencí. Musí pracovat pod odborným dohledem a až po vystudování vyšší odborné školy nebo vysoké školy se z ní stává teprve všeobecná sestra se všemi kompetencemi.

Čtěte také

Mezi mladými roste zájem o studium na středních zdravotnických školách v Královéhradeckém kraji

A jak je to s onou specializací u zdravotních sester? Mohou si ji vybrat nebo je jim přidělena?
Sestřičky většinou, když studují, tak už tíhnou k nějakému oboru. My se je snažíme potom umístit na ta pracoviště, která jsou jim blízká. I ony sami si chtějí udělat specializaci přímo v oboru, ve kterém pracují. Takže máme specialistky v chirurgii, perioperační sestry, intenzivní sestry.

Jak jste se stala hlavní sestrou ve vrchlabské nemocnici? A co všechno máte na povel?
V podstatě mám na starosti veškerý ošetřovatelský, nelékařský zdravotnický personál, ale ve spolupráci s vrchními sestrami, které mají pod sebou konkrétní oddělení a řídí ho samy ve spolupráci se mnou. Tedy není to tak, že bych měla nějakých 230 lidí přímo pod sebou, ale vše řídíme ve spolupráci s vrchními sestrami.

Čtěte také

MUDr. Lukáš Svoboda: Budoucnost vidím v aplikaci vakcíny přímo na sliznice, tedy sprejem do nosu

Kolik oddělení je ve vrchlabské nemocnici? A jaké problémy aktuálně řešíte?
Ve vrchlabské nemocnici je sedm oddělení. Řešíme personální problémy a kvalitu zdravotní péče. Musím teď zaťukat, sestřičky se nám hlásí. A co se týče nižšího zdravotnického personálu, sanitáři, pomocnice ve zdravotnictví, tak tam nám hodně pomohl covid. Zavíraly se hotely a ti lidé neměli práci, tak se stahovali tam, kde jistotu zaměstnání mají. A už u nás zůstali. Musím také říct, že se nyní studenti hlásí na zdravotnické školy, z toho mám radost.

Zmínila jste covid. Jak jste tohle nelehké období u vás ve vrchlabské nemocnici zvládali?
Byla to úplně nová situace, se kterou se setkalo jak vedení nemocnice, tak sestřičky i lékaři. Nikdy jsme tady neměli takovou pandemii, museli jsme se k tomu postavit čelem a nastavit nějaká pravidla. Museli jsme flexibilně reagovat na nařízení Ministerstva zdravotnictví, na všechna opatření, museli jsme shánět pomůcky, které v republice nebyly. Sestřičky se toho zhostily se ctí a já bych jim všem strašně moc chtěla poděkovat. Protože byly úžasné, pomáhaly si napříč všemi odděleními, chodily sloužit na covidové oddělení, i když nebylo jejich kmenovým, spolupráce byla prostě úžasná.

Čtěte také

Sestra mobilního hospice: Práce je mi odměnou. Mohu být lidem nablízku v jejich nejtěžších chvílích

Napadá mne, když mluvíte o práci hlavní sestry, tak to je asi víceméně manažerská záležitost. Nestýská se vám někdy po pacientech?
Stýská, ale já si tento svůj stesk uspokojím, protože občas jdu sloužit na oddělení nebo jdu na operační sál k anestezii, když je potřeba. A v covidové době jsem sloužila na covidovém oddělení. A tam jsem dokonce zapojila i mého syna. Měl distanční výuku a říkal, že se doma nudí, přitom my jsme potřebovali pomocný personál. Tak nám šel pomoci. Vlastně je pořád zaměstnancem Nemocnice Vrchlabí a chodí vypomáhat o víkendech nebo o prázdninách.

Kluků pravděpodobně ve vašem oboru není mnoho?
Mám zhruba 20 kluků jak na pozicích sanitářů, tak i sestřiček. A já mám kluky v kolektivu ráda. Protože oni ten ženský kolektiv tak jako rozstřelí, mají jiný nadhled nad těmi problémy, jsou víc technicky zdatní. Takže to zní možná blbě, mám ty kluky ráda.

Zuzana Kvardová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co vás na vaší práci baví nejvíc?
Že není jednotvárná a monotónní, každý den se setkám s nějakou novou výzvou, každý den řeším jiný problém. Když jsem u lůžka pacienta a pomáhám tomu člověku, tak mě to naplňuje.

Naším hostem byla hlavní sestra Nemocnice Vrchlabí Zuzana Kvardová. Moc děkuji a ještě jednou vám a vašim kolegyním a kolegům všechno nejlepší k dnešnímu Mezinárodnímu dni ošetřovatelek.