Zdravá životospráva může zlomit i dědičnou dispozici k srdečnímu selhání

„Srdeční selhání je neschopnost srdce přečerpat dostatečné množství krve do oběhu tak, aby byly pokryty nároky organismu na prokrvení,“ definoval lékař.

Zástava je něco jiného. „Při zástavě se srdce zastaví navždy, přestane pumpovat úplně, zatímco srdeční selhání znamená, že srdíčko stále pumpuje, ale nedostatečně. Lze to přirovnat k nevýkonnému čerpadlu, voda teče pomalu, odkapává a ve studni se nám hromadí voda,“ doplnil.

Je přirozené, že tyto pojmy se laikům pletou, stejně tak jako zaměňujeme nemoc nazvanou srdeční selhání za ischemickou chorobu srdeční nebo infarkt. „To jsou ale příčiny srdečního selhání.  Zrovna tak, jako to může být třeba chlopenní vada a jiné důvody, proč se srdeční selhání vyvine,“ vysvětluje kardiolog Štěpán Havránek.

Srdeční selhání se týká stovek tisíc pacientů

Jak se to stane? „Základní onemocnění se postupně zhoršuje a srdce čím dál tím hůře čerpá krev. Někdy se tato schopnost snižuje pozvolna, někdy skokově, až dojde k tomu, že selhání je nevratné a pacient může zemřít.“

Podle lékaře se kondice pacienta může měnit. „Velký vliv mají změny počasí a tlaku, zejména jde-li tlak dolů, dále prodělávaná infekční onemocnění, zánět plic, zánět močového měchýře a další. A pak jsou chvíle, kdy je pacientovi zase lépe, je na lécích a kompenzovaný,“ doplňuje.

Srdeční selhání se u nás týká stovek tisíc registrovaných pacientů. O mnohých ale medicína ještě neví, stejně tak, jako o svém onemocnění nevědí ani oni sami.

Jak tedy srdeční selhání poznáme? „Hlavním příznakem je dušnost, vyšší než u vrstevníků. Druhým příznakem jsou otoky dolních končetin. Platí ale, že to mohou být příznaky něčeho jiného. Za dýchavičností může stát větší námaha, nadváha, plicní problém či chudokrevnost. Otoky zase můžeme připisovat třeba ledvinám. Ty související se srdcem jsou typické tím, že jsou symetrické, na obou nohách stejné, a že je ráno pacient nemá, vznikají až navečer po delším stání či sezení. V oblasti srdce nic cítit nemusíme,“ popisuje Štěpán Havránek.

Námaha ve vedru může být spouštěčem srdečních příhod, víc ohroženi jsou muži

• Upravit
• Smazat

Dvě srdeční zástavy cyklistů na vrcholcích Šumavy jsme hlásili v uplynulých horkých dnech. Jedna z příhod skončila šťastně, druhá smrtí. Jaký vliv má nelidské horko na lidské tělo?

Optimální je svěřit se s potížemi praktickému lékaři. Pokud pojme podezření, že příčinou obtíží je srdce, doporučí vyšetření kardiologa. „Pokud nastanou obtíže akutně, jako třeba v těchto horkých dnech, pak je asi lepší vyhledat pomoc rovnou v nemocnici,“ soudí kardiolog.

I když je chronické srdeční selhání nemocí na doživotí, řešení má. „Podáváme léky, které mají za úkol prodloužit pacientovi život a ulevit mu od obtíží. Existují operativní zákroky jako katetrizace, kardiostimulátor nebo v odůvodněných případech i transplantace srdce,“ uvádí Štěpán Havránek.

A co pro sebe v rámci prevence můžeme udělat my sami? „Důležitý je přísun vody a minerálů, omezení tučného a sladkého jídla a zdravý pohyb po poradě s lékařem. Právě životospráva je schopna zlomit i dědičnou dispozici k srdečnímu selhání. Souvisí totiž často také s pohybovými a jídelními návyky v rodině,“ vysvětluje lékař a doporučuje webové stránky s dalšími informacemi rukunasrdce.cz.