Zdeněk Troška vzpomíná na svoji maminku: Vytvářela v rodině obrovský klid a pohodu, bezpečí i zázemí

18. května oslaví režisér Zdeněk Troška 70. narozeniny, mimo jiné také Šarmantní osobnost roku 2001. Před několika lety s ním natočila zajímavý rozhovor u příležitosti Svátku matek redaktorka Eva Boudová.

Celý náš rod bydlel v jedné vesnici, takže jsem si připadal jako slůně. To také vždy hýčká a opatruje celé sloní stádo.
Zdeněk Troška, režisér

„Prožíval jsem krásné dětství v příjemném rodinném prostředí. Maminka na vše dohlížela, všemu vévodila, stejně jako obě babičky. Protože já jsem měl to štěstí, že celá naše rodina, nebo doslova rod, všichni bydleli v jedné vesnici.

Čtěte také

Návštěva: režisér Zděněk Troška

Můj otec i matka pocházejí z Hoštic, takže tam bylo otcovo i matčino příbuzenstvo, obě babičky i dědečkové, prababička, pět tetiček a dalších pět pratetiček. Takže já jsem si připadal jako sluně, obklopené mateřským elementem.

Slůně také přeci vždy hýčká a opatruje celé sloní stádo. Takže jako děti jsme si tam připadali podobně jako slůňata opatrovaná ze všech stran všemi možnými babičkami, tetičkami, pratetičkami a tak dále. A to bylo velmi příjemné.

Nebyl jste takzvaně přehýčkán a rozmazlován?
Nebyli jsme ovšem rozmazlováni. Měli jsme s bratrem své povinnosti, které jsme museli udělat. A matka byla spravedlivá, ovšem přísná. Na jedné straně velmi shovívavá, na straně druhé skutečně láskyplná.

Co jste měl na své mamince nejraději? Když se řekne matka, tak to neznamená pouze mateřství, ale opravdový ženský element.
Maminka pro mne představuje klid. Ona v rodině vytvořila obrovský klid a pohodu. Takové to bezpečí a zázemí.

Čtěte také

Zdeněk Troška: „S úsměvem a radostí zmůžete daleko víc“

Ze začátku to člověk bere jako samozřejmost, ale pak, když to srovnával s jinými rodinami svých kamarádů a kamarádek, kde takové vztahy nebyly, tak pochopil, jaký poklad má.

Maminka poklidila a pak si sedla a pletla nebo zašívala, my jsme si s bráchou hráli a bylo to opravdu velmi příjemné. Byla to doslova taková ta matka s velkým M. Kamarádka, přítelkyně, poradkyně, i generál, když to bylo zapotřebí.

Protože jsme byli tři chlapi v chalupě, táta, já a bratr, tak nám musela nějakým způsobem komandovat a usměrňovat, protože muži jsou od přírody lenivější než ženy, co si budeme povídat. Tak to zkrátka fungovalo?

Co na vás platilo? A co na vás naopak neplatilo vůbec?
Já jsem věděl, že když nebudu provokovat a zlobit, tak že budu mít klid.

To vše a ještě mnohem víc v magazínu o životním stylu Šarm v sobotu po 18 a neděli po 11 hodině. Na setkání s vámi se těší Lada Klokočníková.