Závody šlapacích vozidel, to je pěkná dřina, ale především velká zábava. Zapojit se může celá rodina

Naším hostem je prezident České federace klubů vozítek s pedály Radek Fikr. Tak těšíte se už na 24. června?
Ano. To bude hradecký závod. Jinak my máme celý seriál závodů po celé České republice, celkem čtyři závody, takže součástí budou ještě Pardubice, Holice a Poděbrady.

Vy sám také jezdíte, jako prezident České federace klubů vozítek s pedály, s nějakým šlapacím autíčkem?
Je to tak, my máme vozítko vodník a jsme nejhlasitější posádka.

To je vlastní výroba?
Ano. Konkrétně tohle vozítko už je v podstatě dvojka, protože to původní, postavené doslova na koleni skvělým konstruktérem, už dosloužilo a bylo potřeba ho inovovat. Což byl trošku problém tady v Hradci Králové, nicméně francouzští přátelé nám pomohli a vozítko nám přivezli. Je tedy starší výroby, ale už léty prověřené. A udělali nám ho přímo do našeho konceptu vodník.

Ve Francii jich mají kolem 300, v Itálii, pokud si dobře pamatuji, jich je 28. V České republice máme 12 registrovaných šlapacích vozidel.
Radek Fikr, prezident České federace klubů vozítek s pedály

Ve Francii se před nějakými 40 lety začínalo závodit na šlapacích vozidlech. Kdo to vymyslel?
Ve Francii se sešli nějací kamarádi, jak už to tak bývá. A vymysleli, že budou jezdit tuhle zábavu, protože to není primárně o sportu, také se tam člověk samozřejmě nadře, naše vozítka umí jet rychlostí až 30 nebo 40 km/h, ale je to hlavně o zábavě. To je hlavní důvod, proč to děláme. Bavíme se. Každá posádka je nějak vyzdobena, má kostým a před každým závodem se představí zábavnou scénkou.

To se také hodnotí?
Ano, vizuální stránka týmu je jedním z kritérií. Hodnotí se také depo a pak samozřejmě scénka. To dáváme k dispozici divákům, aby všě ohodnotili svým přísným okem.

Letos už se pojede v Hradci Králové 14. ročník. Vy jste byl tenkrát u těch začátků?
Já jsem u toho nebyl, byl to pan Ing. Evžen Vyčichlo, který jezdil do Francie pracovně, tyto závody tam objevil, zalíbilo se mu to a navázal spolupráci s francouzskou federací, pod kterou mimochodem jsou všechna vozítka, nejen ta francouzská, ale i česká, italská a jedno britské. Každé vozítko má svoje číslo registrační. Tak to všechno začalo.

Čtěte také

Šlapací vozítka se proženou centrem Hradce Králové při závodech Mistrovství Evropy

Kolik takových šlapadel je registrováno pod tou francouzskou federací?
Myslím si, že ve Francii jich mají kolem 300, v Itálii, pokud si dobře pamatuji, jich je 28. V Itálii se závody konají pouze dva, je to tam doménou škol, takže se jezdí v Cotignole a ve Faenze. A my, v České republice, máme 12 registrovaných šlapacích vozidel.

Jezdíte také vy závodit do zahraničí?
Do Francie a Itálie. Zatím nikde jinde. Já letos organizuji první závod tady v České republice, v Hradci Králové. Takže uvidíme, co se do budoucna podaří domluvit za spolupráci i někde v zahraničí.

Jak vy jste se k tomu vůbec dostal? Měl jste jako malý kluk šlapací autíčko?
Měl jsem šlapací vozítko, a měl jsem dokonce i motokáru od souseda, takže to bylo skvělé. Nemělo to motor, jezdili jsme z kopce, bylo to skvělé. Mělo to i brzdu a volant.

Kolik je vás takových nadšenců u nás v České republice? Jste prezident federace, takže je těch klubů asi víc?
Máme zatím jeden klub, který je v Holicích. Ale rád bych do budoucna, aby se zakládaly další kluby. Čímž bych chtěl vyzvat posluchače, pokud máte zájem, tak mě kontaktujte na stránkách slapacivozitka.cz, budeme velmi rádi. Protože to není jen doména mladých lidí, jak by si mohl někdo myslet. Může to jezdit prakticky kdokoliv, rodiny, kamarádi, firmy, každý, kdo se chce bavit. I letos budeme mít jistě nějaká místa v posádkách, která nebudou pevně osazená. Protože jsou čtyři členové, ten závod je celkem náročný.

Čtěte také

Strojvedoucí Eva Koňáková vás moc ráda sveze lokomotivou i na motorce, protože miluje silné mašiny

Takže každé vozítko má čtyři členy?
Přesně tak. Čtyři jezdce, čtyři piloty, jak se říká. A ti se střídají. Jinak v týmu může být třeba i 10 lidí, protože je potřeba dělat i show kolem. Na tom my si dáváme velmi záležet. Zapojí se celá rodina, přátele, na tom sbíráme body.

Kdo přichází s nápady, jak bude vozítko vypadat a co se postaví?
První naše vozítko byl český lev. To byl nápad zakladatele Evžena Vyčichla. K Hradci Králové i k České republice patří lev, takže proto český lev. S tímto vozítkem byl i loni v Normandii, my jsme tam byli s vozítkem Večerníček.

A vy jste si postavil a zamiloval se do vodníka.
Ano, my máme vodníka. Ten je skvělý, protože u toho můžete i křičet. Jsme slyšet a tak sbíráme body za uměleckou část. S tím starým vozítkem jsme ani jinou možnost neměli, protože to jezdilo spíš rekreačně. Ovšem od loňského roku jsme výrazně zrychlili.

Líbí se mi také, že jedno vozítko je určeno i pro nevidomého jezdce.
Ano, je to tak. Vozítko Fido má vzadu mushera, který vede a řídí. Před ním sedí nevidomý, který šlape a pohání stroj. Je to vozítko trošku větší a těžší, ale jsou na to zase dva.

Přijedou opět Francouzi a Italové i do Hradce Králové toho 24. června?
Ano, určitě přijedou.

Takže konkurence bude velká. Určitě se na to přijeďte nebo přijďte podívat. Pozval vás prezident České federace klubů vozítek s pedály Radek Fikr.