Zástupci Polska vyjádřili v Jičíně poprvé za 50 let omluvu za hrůzný čin svého občana

Vzpomínkového setkání se zúčastnili i rodinní příslušníci Zdenky Klimešové a Jaroslava Veselého, které na začátku září roku 1968 zavraždil opilý polský okupant Stefan Dorna, příslušník Polské lidová armády.

Střelbou do nevinných lidí vyvrcholila 7. září 1968 dusná atmosféra bratrské pomoci v Jičíně

• Upravit
• Smazat

Nejčernějším dnem okupace vojsky Varšavské smlouvy se pro obyvatele Jičína stala sobota 7. září 1968. Tragická a nesmyslná smrt čtyřiadvacetiletého Jaroslava Veselého a šestapadesátileté Zdenky Klimešové u křižovatky na Letné vyburcovala veřejnost. Do nevinných lidí tam střílel opilý polský voják. Pohřeb, kterého se zúčastnily tisíce lidí, byl zároveň demonstrací proti okupaci. 

Obětem se přišli poklonit i dva zástupci polského velvyslanectví. Pozůstalí tak zároveň historicky poprvé za padesát let uslyšeli omluvu za hrůzný čin jménem Polského státu.

Nejčernějším dnem okupace vojsky Varšavské smlouvy se pro obyvatele Jičína stala sobota 7. září 1968. Do skupiny československých občanů střílel po 23. hodině večer opilý voják okupační polské armády Stefan Dorna. Dva civilisté na místě zemřeli, šest dalších utrpělo při zběsilé střelbě různě těžká zranění, z toho dva byli paradoxně polští vojáci. Okupant vystřílel celkem 74 nábojů.

Vzpomínka u pomníčku na Letné v Jičíně|foto: Vladislava Wildová

Tragická a nesmyslná smrt čtyřiadvacetiletého Jaroslava Veselého a šestapadesátileté Zdenky Klimešové u křižovatky na Letné vyburcovala veřejnost. Do nevinných lidí tam střílel opilý polský voják. Pohřeb, kterého se zúčastnily tisíce lidí, byl zároveň demonstrací proti okupaci.

U pomníku na Letné v Jičíně po padesáti letech |foto: Vladislava Wildová

Československá žádost o vydání pachatele k trestnímu stíhání v ČSSR byla polskou stranou zamítnuta.

„Polský vojenský prokurátor uvalil na jedenadvacetiletého Stefana Dornu vazbu a nechal ho převézt do Polska, kde byl 18. října 1968 odsouzen vojenským soudem v Klodzku k trestu smrti, propadnutí veškerého majetku a ke ztrátě občanských práv. Rozsudek ale vykonán nebyl, později byl změněn na doživotí a nakonec byl Stefan Dorna v roce 1983 dokonce z vězení propuštěn," říká Hynek, syn manželů Zlatníkových, který společně s aktivistou Stanislavem Pencem pátral po tom, jestli byl vrah vůbec potrestán.