Zástava dechu, masivní krvácení a bezvědomí. 3 stavy ohrožující život člověka. Jaká je první pomoc?
Radioporadna a opakování základů první pomoci. Hosty jsou odbornice ze Střední a vyšší odborné zdravotnické školy v Hradci Králové Helena Rezková a Nikola Dušková. Nikola je ještě studentka a Helena Rezková učí na zdravotnické škole.
Dnes probereme základy první pomoci tak, jak se s nimi může setkat třeba běžný člověk, když jde po ulici a je potřeba zasáhnout. Můžeme na úvod říci, které skupiny zdravotních komplikací patří mezi přímo ohrožující pacienta? Kde rozhoduje rychle poskytnutá první pomoc?
Nejčastěji se jedná o zástavu dechu a s tím související zástava krevního oběhu. Potom je to samozřejmě nějaké masivní krvácení a bezvědomí. To jsou tři nejčastější stavy ohrožující život člověka.
Když se někomu udělá špatně a jsme u toho, tak máme povinnost poskytnout první pomoc.
Je to občanská povinnost. Ale dnes je to takové trošku šalamounské, protože stačí zavolat zdravotnickou záchrannou službu a máte jakoby splněno. Pokud vám to svědomí dovolí, tak to stačí, ale ideální je umět poskytovat první pomoc. Ovšem na prvním místě by měla být vždy naše bezpečnost. To znamená, nikdy se nevrháme bezhlavě do nebezpečí.
Čtěte také
Možná může nastat i takový trošku davový syndrom, pokud je na místě více lidí. Pak jeden spoléhá na druhého a nikdo se moc neaktivuje. Prý je dobré, aby se někdo ujal vedení a dával adresné povely.
Přesně tak. Spousta lidí stojí okolo a každý si řekne, že pomůže ten vedle něj, takže nakonec nepůjde pomoci nikdo. Je vždy dobré, když se jeden chopí velení a razantně ukazuje ostatním, co dělat. Situaci to také trošku zklidní, když se toho někdo chopí. A přesně a jednoduše popíše, co kdo bude dělat.
Zastavíme se u masáže srdce, protože to je velice důležitá záležitost. Když se na to někdo netroufá, zavolá operátora záchranky a ten už nás navede. Ptá se ale napřed, jaký je stav toho pacienta, jestli dýchá. Jak to můžeme spolehlivě zjistit?
Je dobré si umět přivolat pomoc. Není úplně ideální v tom zůstat sám. Já vždy radím studentům, nevolejte ale pomoc, protože to každý spíš uteče. Volejte hoří, protože český člověk je s prominutím čumil a rád se přijde podívat, kde hoří. A pak už máte možnost někoho vytáhnout z davu a požádat jej o pomoc.
Čtěte také
Co se týká telefonátu na záchranku, tak samozřejmě, než se dostaneme k resuscitaci, což je vlastně odborně masáž srdce a uměla dýchání z plic do plic, tak je dobré nahlásit místo. Aby tam dispečerka poslala posádku. Protože pokud by vás nenašli, tak bude problém a zůstáváte v tom o to déle sami.
Je dobré potom hovořit hlasitěji. Haló, slyšíte mě? Nekuňkat a volat nahlas. Přijdu, zatřesu tím postiženým člověkem. Pokud nás neohrožuje, nezmítá se, tak provedu zákon hlavy, a to tak, že jednu ruku dáme na čelo, druhou ruku na bradu, zakloníme hlavu. Nebát se opravdu razantního záklonu hlavy. A po dobu 10 vteřin zjišťujeme, jestli postižený dýchá.
Můžeme si pomoci tím, že dáme ruku na hrudník a i to nám pomůže zhodnotit, jestli člověk dýchá. Puls už dnes neměříme, protože samozřejmě platí, že pokud člověk dýchá, tak má i zachovaný pult, to spolu souvisí. Mezitím, pokud jsem sama, tak volám zdravotnickou záchrannou službu. V případě, když je nás víc, tak oslovím někoho, jde kolem a zahájím resuscitaci, tedy nepřímou srdeční masáž.
Celou radioporadnu o poskytování první pomoci si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
