Září na zahradě. Střídání teplých dnů a studených nocí podporuje vybarvení plodů. Je na co se těšit
Zveme vás do zahradnické radioporadny. Zahrada se pomalu loučí s létem, po dlouhých teplých dnech přicházejí chladnější noci a zahrádkáři teď musí během krátké doby rozhodnout, co ještě ponechat venku, co sklidit, co už připravit na podzim.
Jaké je září na zahradě, to probereme se zahradníkem Františkem Hlubockým, kterého vítám ve studiu. Zahrada přechází z režimu horka a sucha do režimu chladnějších nocí, rosy a kratšího dne. Rostliny mohou najednou začít reagovat úplně jinak?
Je to čas vyzrávání ovoce. Staří sadaři, teď se to sice nedělá, ale můj děda sklidil jablka touto dobou okolo svátku svatého Václava a za stodolou nastal slámu, tam jablka vyrovnal ještě na týden a nechal rosit.
Čtěte také
Jablka se tam krásně vybarvila protože právě to střídání vyšších denních teplot, slunných dnů a studených nocí podporuje vybarvení. To platí třeba i u rajčat, ale na jablíčkách je to ze všeho nejvíc vidět.
Ve velkosadech na to nemají samozřejmě čas, ale zahrádkář si to může dovolit, který má jeden nebo dva stromečky v zahradě pro svoji potěchu a radost. Takže to doporučuji. Nemusí to být přímo za stodolou. Může to být někde na bedýnce, ale je dobře pod tím mít trochu slámy nebo sena a vystrčit na sluníčko.
Zmínil jste rajčata, ta mají teď stejný problém, mnohá nedozrála. Tak co s nimi?
Letos byl opravdu problém, protože zase ty vysoké letní teploty, které jsme měli, paradoxně brzdí růst a vyzrávání. Ideální je, když jsou letní červencové teploty mezi 28 až 31 stupni, to se plody vyvíjejí dobře. Ale jakmile jdou teploty nad 33 stupňů, už se zastavuje růst, zastavuje se všechno, rostlina má dost starostí sama se sebou, sehnat vodu a vůbec zůstat naživu.
Čtěte také
Tak co s těmi rajčaty, ostříhat je?
Trochu jim pomoci. Teď přichází doba, kdo má rajčata venku, nemá je v nějakém foliáku, tak vrcholy u rajčat a u paprik, kde už jsou jen květy nebo hodně mrňavé plody, odstranit, uříznout, ustřihnout. A můžou se i začít vytrhávat listy zespoda.
Během léta to moc nerad vidím, ale teď už ty spodní listy, na kterých jsou skvrny nebo žloutnou, odstranit. A to ze dvou důvodů, aby opravdu světlo mohlo k plodům, ale zároveň se právě na těch starých listech už shromažďují škůdci a choroby. Tak raději pryč s tím.
A když někdo pěstuje rajčata třeba na panelákovém balkoně?
Na balkoně je přístup světla a teploty trochu jiné, protože tam noc není tolik studená, můžeme protáhnout sklizeň o tři neděle nebo o měsíc déle, když je to chráněná poloha, není proti severu, zeď funguje jako akumulátor.
Čtěte také
Můj syn má speciálně malá rajčátka v květináči. Ty jsou dlouho na balkonku a během léta si tu a tam rajče utrhnou. A pak, když přijde už třeba druhá půlka října, tak je dá do bytu za okno, kde svítí sluníčko a ještě pomalu do Vánoc rajčata sklízejí.
Ona ta sklizeň nám dělá dobře také dobře na duši. Přichází zklidnění, soustředění se na semínko, než vyroste, myšlenky se nám od někdy nepříjemných denních zkušeností zase trochu odpoutají a je na co se těšit.
Zahradničina je totiž o tom, že se pořád na něco těšíme. Z jara, když sejeme, pak, když začínáme sklízet, pak už zase přemýšlíme jak schovat semínka, jak je nasejeme. A už se opět těšíme na jaro, abychom mohli set. To říkal už Karel Čapek, že zahrádkaření nebo zahradnictví je o těšení.
Celou zahradnickou radioporadnu se zahradníkem Františkem Hlubockým si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
