Zápisník zmizelého - století inspirace tajemným textem o erotickém okouzlení přerůstajícím v lásku
V Galerii výtvarného umění v jízdárně náchodského zámku je k vidění výstava, která potěší a překvapí nejen milovníky výtvarného umění, ale také poezie a hudby. Básnická skladba o erotické fascinaci přerůstající v zakázanou lásku Zápisník zmizelého se stala v průběhu století inspirací mnoha umělcům. Redaktorku Romanu Pacákovou výstavou provedl její autor David Chaloupka.
Téměř všechna vydání slavného baladického textu Zápisník zmizelého, vytvořená za sto let, často s původními grafickými přílohami významných českých výtvarníků 20. století, můžete v Galerii výtvarného umění v Náchodě obdivovat až do 10. listopadu 2019.
Čtěte také
Uvidíte tam bibliofilské tisky (např. s původními grafickými příloha Josefa Hodka, Jiřího Vláčila, Bohdana Laciny, Václava Pokorného, Aleny Antonové, Daniely Benešové, Miloslava Lhotského ad.) i zásadní stejnojmenné grafické album Karla Demela.
Dominantou výstavy je velkoformátový gobelín Antonína Kybala. Na výstavě najdete také vydané partitury, gramofonové nahrávky i výběr dokumentů ke scénickým provedením písňového cyklu Zápisníku zmizelého Leoše Janáčka.
Magický baladický text Zápisník zmizelého se objevil roku 1916 a teprve po osmdesáti letech byl definitivně identifikován jeho autor - významný literát Ozef (Josef) Kalda (1871-1921).
Zápisník zmizelého
Když byla v Lidových novinách ve dvojím pokračování (v rubrice fejetonů) 14. a 16. května 1916 publikována anonymní básnická skladba Z péra samoukova, nikdo netušil, že půjde o jednu z největších mystifikací české literatury všech dob. V poznámce redakce bylo tehdy uvedeno: V pohorské vesnici východní Moravy zmizel před časem z domova tajemným způsobem J. D., spořádaný a přičinlivý mladík, jediná naděje rodičů. Soudilo se zprvu na neštěstí nebo zločin; fantasii lidské bylo ponecháno volné pole. Teprve za několik dní nalezen byl v komůrce zápisník, jenž odhalil tajemství zmizelého. Obsahoval několik drobných básniček, o nichž nikdo zprvu netušil, že podávají klíč k tajemné záhadě. Domácí se domnívali, že jsou to pouhé opisy národních a vojenských písniček, jak si je mladí chasníci zapisují, a nevěnovali jim tudíž pozornosti. Teprve soudní pátrání vyneslo pravý obsah na povrch. Pro dojemný a upřímný tón zasluhují, by byly urvány prachu soudních aktů.
Zápisník zmizelého v pouhých 228 verších tvoří baladu s netragickým koncem. Mladík Janíček propadne erotickému kouzlu cikánky Zefky natolik, že opouští rodiče, sestru i rodný kraj. Na konci odchází se Zefkou, která mu porodila syna, do daleka a nejistoty, tam, kam ho jeho osud přivede.
Skladba vyniká vroucností a citovou naléhavostí, zvláště je působivá erotická nota, se kterou je zaznamenána mužova touha. Erotická rovina textu přes veškerou cudnost slova má sílu až eruptivní a čtenář si postupně uvědomuje nezadržitelnost událostí, které spalující vášeň přináší. Ve skladbě dominuje epická a milostná poloha, a jen zlomek veršů obsahuje přírodní reflexe.
Čtěte také
Text získal nečekanou popularitu po zhudebnění Leošem Janáčkem, kterého básnická skladba záhy po otištění hluboce zaujala. Leoš Janáček v letech 1917-1919 zkomponoval originální vokální útvar na pomezí písňového cyklu a kantáty. Premiéra Janáčkova Zápisníku zmizelého se konala 18. dubna 1921 v brněnské Redutě. Vynikající skladba pro tenor (Janíček), alt (Zefka), tři ženské hlasy a klavír, se rychle rozšířila mezi široký okruh posluchačů.
Již první výtvarný doprovod prokázal, že zhudebněný text Zápisníku zmizelého nese v sobě vizuální výzvu pro výtvarníky.
Janáčkovo zhudebnění inspirovalo například vynikajícího grafika Karla Demela (nar. 1942) k vytvoření grafického alba šesti kombinovaných barevných technik na námět Zápisníku zmizelého. Jeho grafiky vynikají snivostí a výrazně se orientují na poetiku snu a obrazů erotické halucinace.
Čtěte také
Vznikla i mnohá volná umělecká díla pouze inspirovaná Zápisníkem zmizelého bez přímé citace textu. Mezi nimi vyniká monumentální gobelín Antonína Kybala (1901-1971), barevně velkorysé zpracování prvotního momentu mužské fascinace ženským tělem. Vlněný gobelín, realizovaný v textilních dílnách Ústředí uměleckých řemesel ve Valašském Meziříčí roku 1960, nese všechny znaky jeho vyzrálé tvorby.
Jedno celé století už Zápisník zmizelého inspiruje hudebníky, výtvarníky, režiséry, filmaře a další umělce, kteří vytvářejí nové podoby tohoto díla. A je zcela zřejmé, že text i Janáčkovu kompozici objeví další generace tvůrců.
Související
-
Renesanční člověk ve 21. století. Z úspěšného atleta je historik a malíř s vytříbeným rukopisem
V mládí byl Antonín Kříž úspěšným atletem a sportu zasvětil celý svůj život jako učitel tělocviku na náchodské Střední škole stavební. A věnuje se i historii svého města.
-
Lidské tělo je jako vesmír. To je životní zkušenost...
Malíř a šéf královéhradecké Unie výtvarníků Josef Bavor by se bez tvorby neobešel. Stále maluje a nepřestává žasnout nad skrytým tajemstvím života.
-
V seniorském věku se zamilovaly. Kamarádky z výtvarné skupiny PJETTET našly svou lásku v malování
V Knihovně města Hradce Králové vás potěší výstava skupiny výtvarnic PJETTET. Tvoří ji Anna Zlatová, Věra Černá, Ivana Maršounová, Růžena Rákosníková a Helena Kokrdová.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
