Zapálenými svíčkami si lidé u chalupy Václava Havla na Hrádečku připomněli 17. listopad 1989

18. listopad 2020 11:02
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zapálenými svíčkami si lidé u chalupy Václava Havla na Hrádečku připomněli 17. listopad 1989

Den boje za svobodu a demokracii si v úterý připomněli lidé i na Hrádečku nedaleko Trutnova. Tam měl svou chalupu první porevoluční prezident Václav Havel. Stýkal se na ní s lidmi z disentu, později s politiky a diplomaty. Právě na Hrádečku pak také strávil konec života. Dnes chalupu někteří lidé považují za symbolické místo.

„17. listopad je pro nás významné datum, protože se toho pro nás hodně změnilo. K lepšímu," říká pan Petr, který právě se svojí manželkou Veronikou zapaluje další svíčku na prostranství u chalupy Václava Havla.

Čtěte také

Svíček je tu na asfaltu několik desítek a jsou uvnitř srdce, které je udělané ze spadaného listí. Na dřevěném plotě je fotografie prvního porevolučního prezidenta.

„Vážím si jej jako prezidenta. To byl člověk, který nám přinesl svobodu. My jsme v listopadu 1989 chodili na náměstí v Hradci Králové."
„Tohle místo má stále svoje kouzlo, protože se stranou toho hlavního dění."
„Pan prezident tady tenkrát přivítal Kofi Annana," vzpomínají manželé z Jaroměře, jak tu Václav Havel v roce 1999 přivítal tehdejšího generálního tajemníka OSN.

17. listopad si na Hrádečku připomínají i místní

Mezi nimi i soused a přítel Havlových Vladimír Pechan, kterému je dnes 87 let a stále na pracuje na svém statku.
„My jsme s tou rodinou žili, jako sousedi. Kdepak by nás napadlo, že bude pan Havel jednou prezidentem. Bylo to, jako kdyby to spadlo z nebe."

Soused a přítel Havlových Vladimír Pechan

Říká muž, který by jako z oka vypadl postavě Krakonoše a sám se za něj někdy s nadsázkou považuje. Na prvního polistopadového prezidenta vzpomíná v dobrém a to i přesto, že právě kvůli němu měl řadu problémů s komunistickým režimem.

„Protože jsem byl soused pana Havla, tak jsem měl takové problémy s policií. Pořád mne vyslýchali a hlídali. A já jsem z toho byl samozřejmě celý špatný. Bál jsem se, stále mne kontrolovali, v práci jsem měl problémy a pak už jsem se je bál i pozdravit, když vyšli ven. To bylo strašně špatné," dodává Vladimír Pechan.

Václav Havel sem na Hrádeček jezdíval pravidelně, v prosinci před devíti 9 lety právě tady také zemřel.

autoři: Ondřej Vaňura , baj
Spustit audio

Související