Západ Země. NASA zveřejnila po 57 letech nové snímky Měsíce pořízené při obletu misí Artemis 2

NASA zveřejnila snímek Západ Země pořízený misí Artemis 2 při obletu Měsíce. Více než 57 let po pořízení první fotografie východu Země astronautem z mise Apollo 8 zvěčnili jeho následovatelé ze současné mise Artemis 2 Zemi zdánlivě zapadající za Měsícem. Novou fotografii zveřejnila americká NASA, čtyřčlenná lidská posádka mise Artemis 2, jejímiž členy jsou američtí Astronauti NASA, Kristýna Kochová, Viktor Glover a Riht Weissman a Kanaďan Jeremy Hanson. Fotografii pořídili, když jejich kosmická loď Orion prolétala kolem odvrácené Strany Měsíce. Další z prvních zveřejněných fotografií pak zachycuje úplné zatmění Slunce, k němuž došlo, když Měsíc z pohledu posádky zakryl sluneční kotouč. Snímek Západ Země neodmyslitelně připomíná legendární fotografii z mise Apollo 8, kterou 24. prosince 1968 pořídil Američan William Anders během prvního letu k přirozené družici Země s lidskou posádkou po vstupu na oběžnou dráhu Měsíce její mise Apollo 8 obletěla desetkrát, aniž by na něm přistála.

Čtěte také

Pochlebující umělá inteligence představuje riziko pro naši schopnost činit zodpovědná rozhodnutí

Expedice u Antarktidy objevila ostrov, který dosud není uvedený v mapách. Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v Antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Tým 93 odborníků, který je na misi od 8. února, zkoumá úbytek ledu a odtok vody z Larsenova šelfového ledovce na severovýchodě a ve východní části Antarktického poloostrova. V oblasti, která byla v námořních mapách označena jako nebezpečná zóna, posádka objevila ostrov, který v mapových podkladech nebyl. Posádka následně pomocí senzorů prozkoumala dno i pevninu. K jejímu nafocení použila i dron. Výsledkem průzkumu je to, že ostrov je dlouhý 130 m a široký 50 m. Nejvyšší část pak vyčnívá asi 16 metrů nad hladinou. Ostrov zatím nemá jméno, což se ale po oficiálním registračním procesu změní. Cílem pak je, aby se ostrov dostal do map.

Vědci a návrháři představili jedinečnou kabelku vyrobenou z kolagenu, který získali z fosilie tyranosaura Rexe. Podle tvůrců módního doplňku tento produkt ukazuje hodnotu laboratorně vypěstované kůže. Tyrkysovou kabelku vystaví pod replikou tohoto druhu dinosaura v amsterdamském muzeu do 11. května a následně ji nabídnou v dražbě. Vyvolávací cena přesahuje 500 000 USD, tedy víc než 10 000 000 Kč. Vědci uvedli, že materiál vyvinuli pomocí bílkovin z dinosauřích kostí. Vložili je do buněk blíže nespecifikovaného zvířete a nechali vytvořit kolagen, pevnou stavební bílkovinu, která tvoří základ kůže a pojivových tkání. Z ní pak připravili materiál připomínající kůži.

Čtěte také

Až tunu a půl mohlo vážit srdce dinosaurů. Vědci zkoumají okolnosti krevního oběhu dávných tvorů

Detektory pádu, přenosná laboratoř i chytré podložky. Moderní technologie pronikají do sociálních služeb. Stačí pár vteřin a personál ví, že se něco děje v domově se zvláštním režimem. V Šebetově na Blanensku umožňují takovou péči o klienty speciální čidla. Dále také chytré podložky i přenosné laboratoře. Tyto technologie neustále hlídají životní funkce nebo předcházejí možným pádům. Jakmile nastane problém, systém ihned upozorní pečovatelky nebo lékaře. Chytré podložky v matracích dokáží z jemných záchvěvů těla pomocí umělé inteligence hlídat životní funkce klienta. Díky nepřetržitelnému monitoringu systémy okamžitě upozorní na jakýkoliv problém. To výrazně zjednodušuje každodenní provoz. Nové systémy mění celý chod zařízení, zvyšují kvalitu života klientů a zároveň ulehčují práci personálu.

Ve vodách přístavu v dánské Kodani byla objevena loď, kterou roku 1801 potopili Britové. Mořští archeologové objevili na dně kodaňského přístavu dánskou válečnou loď Dane Broge, kterou před 225 lety potopila britská flotila v čele s viceadmirálem Horaziem Nelsonem. Našli tam dvě děla, uniformy, odznaky, boty, láhve a dokonce i část dolní čelisti námořníka, možná jednoho z 19 pohřešovaných členů posádky, kteří tehdy nejspíše přišli o život. Potápěči v patnáctimetrové hloubce s téměř nulovou viditelností závodí s časem, aby vyzdvihli vrak, než se z místa stane staveniště a začne tam vznikat nová obytná čtvrť. Dánské muzeum vikingských lodí, které několikaměsíční podvodní operaci vede, oznámilo své nálezy na den přesně od bitvy u Kodaně v roce 1801. Odborníci tvrdí, že rozměry nalezených dřevěných částí odpovídají starým výkresům a že v místě nálezu je plno dělových koulí.Vědecké metody navíc potvrdily, že dřevo odpovídá roku, kdy byla loď postavena.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!