Zamiloval se do Arizony kvůli hadům. V rozpálené výhni pouště fotografoval bílého chřestýše

15. říjen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Martin Ertner vyrazil do Arizonské pouště za nebezpečnými hady

Dnes to bude možná trochu dobrodružné, možná někomu bude běhat i mráz po zádech. Každopádně vás vezmeme do fascinujícího světa hadů s naším hostem, fotografem a herpetologem Martinem Ertnerem. Ten má za sebou další hadi expedici, tak bude určitě o čem povídat. 

Nejdřív musíme připomenout, jak jste se dostal k hadůn a jejich fotografování.
Přes rodiče, od malička nás s bráškou vedli k tomu chodit do přírody a já jsem se zajímal hodně o dinosaury. Když jsem byl malý. A tak nějak ti hadi byli k tomu pro mě nejblíž, tak jsem se dostal k nim.

Když jste zjistil, že dinosauři už nejsou, tak zbyli hadi.
Tak.

Martin Ertner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tedy nejdřív to byla láska k přírodě a hadům. A teprve potom přišlo fotografování.
Bratr měl fotoaparát. A občas mi ho půjčoval. Potom se ho zbavil, přestalo ho to bavit. A já jsem si za nějaké dva roky pořídil svůj vlastní aparát.

A první had, kterého jste vyfotil? Byla to užovka nebo zmije?
Byla to zmije.

Když jako kluk zjistil, že dinosauři nežijí, začal fotit hady. A rád by lidi zbavil strachu z plazů

Martin Ertner se specializuje na focení plazů ve volné přírodě

Martin Ertner se specializuje na focení plazů ve volné přírodě. „Hadi jsou úžasně zajímavá a mírumilovná zvířata, spousta lidí se jich ale stále zbytečně bojí. Fotkami se snažím ukázat zblízka jejich krásu a přiblížit jejich život," říká jednadvacetiletý fotograf ze Žacléře. 

Já o vás vím, že vás zmije stále hodně přitahují. Je to jediný druh jedovatého hada, který žije u nás. I ve škole v Olomouci na přírodovědecké fakultě se zmijím věnujete.
Teď právě dokončuji výzkum zmijích jedů, na množství v závislostech na různých klimatických podmínkách a velikostech.

Vy se zmijím jedem máte vlastní zkušenosti. Povyprávějte, jak to tenkrát bylo se zmijím samečkem.
Trošku jsem neodhadl situaci a dostal jsem uštknutí do prstu. A teď je novinka, letos jsem dostal druhé uštknutí, do kotníku.

Největší radostí bylo potkat v poušti Arizony bílého chřestýše. To jsem se klepal asi 20 minut, než jsem začal vůbec fotit.
Martin Ertner, fotograf a herpetolog

Takže zase neopatrnost?
Teď to bylo o tom, že jsem vyloženě šel v krátkých, nízkých botách.

Což se může ostatně stát každému z nás, že prostě šlápneme na zmiji. Ale všechno tedy dobře dopadlo. Můžeme připomenout, jak zmijí jed působí na člověka? Protože je také podle druhů hadů několik druhů toxinů.
Zmije mají hemotoxický jed. Ten působí hlavně na krev a jsou tam nějaké hemoragické účinky, takže roztahování cév. A potom krvácení dovnitř, dalo by se říct.

Zmijí jed je podobný jako u chřestýšů?
Tak, ale chřestýši už mají zase trošku silnější mix. Ti už mohou mít i neurotoxiny.

Co mamba zelená? Teď jsme nedávno sledovali její příběh v Praze. Jaký ta má jed?
Já korálovcovité hady tedy nedělám, ale mamba má obecně hodně silný neurotoxický jed. Takže paralyzuje nervy.

Co se pak může stát?
Většinou zastavení dýchání, rozostřené vidění. A samozřejmě do několika hodin u toho uštknutí mambou přijde potom smrt, vlastně kolaps organismu.

Sledoval jste také onen odchyt mamby?
Sledoval. Je to hodně zvláštní, že vůbec ta paní chovala mambu zelenou, nerozumím tomu.

Martin Ertner vyrazil do Arizonské pouště za nebezpečnými hady

Vy jste se letos v létě podíval do Ameriky, do Arizonské pouště. Pokolikáté už?
Teď jsem byl v Arizoně podruhé a celkově na jihozápadě USA počtvrté.

A tam je to hlavně o chřestýších. Co vás tam přivedlo?
Byl to zase brácha, který tam byl přede mnou ještě jeden rok. A já jsem tam letěl za ním na návštěvu. On tam byl tři měsíce a já jsem si to tam zamiloval.

Tam je asi hodně hadů. Kam člověk šlápne, tam je nějaký chřestýš, ne?
Není to úplně tak jednoduché. Arizona je dobrá na chřestýše hlavně v tom období, co jsme tam byli letos, tedy v srpnu. To je období arizonského monzunu a to mají ti chřestýši rádi. Ale je to hodně o hledání a ježdění.

Prijekt Living Zoology Zuzany a Matěje Dolinay

Určitě to byla opět velmi dobrodružná cesta a výprava. Vy jste tam jel také v rámci projektu Living Zoology Zuzany a Matěje Dolinay, kteří se věnují natáčení filmů o přírodě a teď to bylo právě o hadech. Jsou z toho moc krásné záběry, vy jste hlavně fotil jedovaté hady. Kolik vás tam jelo?
Byli jsme tam tři z České republiky. A potom jsem tam měl kamaráda z Kalifornie, který nám pomáhal. Je to velký znalec tamních hadů.

Zuzana a Matěj si vás vybrali asi na vystopování těch hadů.
Oni se hadi úplně nestopují. Ale domluvili jsme se, když už jsem tam byl několikrát předtím a ty chřestýše se snažím dělat hodně do hloubky.

Martin Ertner vyrazil do Arizonské pouště za nebezpečnými hady

Kolik druhů hadů vůbec žije v Arizonské poušti v Americe?
Kolik druhů hadů úplně všech přesně nevím, může to být mezi 20 až 25 druhy. A z toho je 14 druhů chřestýšů.

A jedovatých hadů?
Těch je tam 15.

Tak s jakými kousky jste se potkali? Protože vy jste tam prý opravdu narazili na to nejvzácnější a největší.
Je to tak. My jsme se potkali s téměř všemi chřestýši, co tam žijí. Měli jsme obrovské štěstí, viděli jsme chřestýše texaského, který je druhý největší na světě. A našli jsme zrovna kousek, který měl okolo jednoho metru a 70 centimetrů, což už je obrovský had. A potom jsme viděli ty nejvzácnější. To je úplně jiný rod chřestýšů, chřestýšek zakrslý. Strašně těžko se hledá, je to had dlouhý 40 centimetrů. A povedlo se nám ho najít. Našli jsme jich sedm, tuším. A našli jsme nejvzácnější barevnou variantu, což byl bílý chřestýš.

Martin Ertner vyrazil do Arizonské pouště za nebezpečnými hady. A našel se i pavouk

Viděl jsem Vaši fotografii, která je opravdu úžasná. Bílý chřestýš. Proč je vlastně bílý?
On žije v jediném pohoří v jihozápadní Arizoně a to je tvořené bílou žulou. Takže je to vlastně barevná varianta pro pobyt v těchto horách, dalo by se říct.

Takže na té bílé žule vůbec není vidět.
Hrozně těžko se tam hledá.

Jakou vůbec povahu, jestli se to tak dá říct, mají chřestýši? Když bychom to zase možná porovnali s tou mambou zelenou, o které se v poslední době hodně mluvilo. Mamba žije v Africe, chřestýš v Americe anebo také možná v Austrálii, ne?
Ne, chřestýši jsou jen v Americe.

Martin Ertner vyrazil do Arizonské pouště za nebezpečnými hady

Tak jakou povahu mají chřestýši oproti mambě? Jsou to kliďasové?
Mamba je proti chřestýšům mrštnější. Chřestýši jsou obecně takoví pomalí zavalití hadi. Mamba, to je mrštná dlouhá mrška. A ti chřestýši, záleží druh od druhu. A hlavně od jedince. Třeba chřestýš skvrnitý, nebo ten bílý, tak jsem nezažil, že by se pokusil uštknout. Na druhou stranu onen chřestýš texaský, ten startuje docela na první našlápnutí.

Takže to je takový trošku mrzout.
Trošku ano.

Kolik tam bylo stupňů Celsia? Myslím, jestli vám tam nebylo horko? Protože v té poušti musela být výheň, ne?
I když já mám tedy vedro rád, tak nejhůř nám bylo právě v těch žulových horách, to je nejteplejší oblast v Arizoně. Tam jsme měli kolem 49 stupňů ve stínu.

A to mají tedy ti chřestýši rádi.
Oni nemají rádi úplně vedro, ale tam si na to asi trošku zvykli.

Martin Ertner vyrazil do Arizonské pouště za nebezpečnými hady

Ale vy jste tam spali venku, pod širákem. Není to nebezpečné, když tam je tolik jedovatých hadů?
Tak musíte si dávat trošku pozor. Spali jsme na takových karimatkách, abychom byli alespoň trošku nad zemí. A necítil jsem, že bych byl v nebezpečí.

Žádný had ve spacáku, nic takového.
Nic takového a hlavně v noci, my jsme toho až tolik nenaspali právě kvůli vedru. A ti hadi jsou aktivní především v noci. Takže jsme chodili po horách.

Čtěte takéLiving Zoology

Největší zážitek, když se řekne Arizona 2018, Martine?
Celý ten měsíc byl hrozně velký zážitek. Ale určitě největší radost byl ten bílý chřestýš. To jsme se klepali asi 20 minut, než jsme začali vůbec fotit.

Sny do budoucnosti? Protože já vím, že vaším snem je cesta do Afriky. A tam už by to bylo zase o jiných hadech, o mambách a kobrách, které se prý krásně fotografuji. Jsou prý velmi klidné, jak dělají pověstný vějíř.
Kobry se fotografují hezky. To tedy vím od Matěje, ale já bych zůstal u zmijí. Já bych fotografoval velké africké zmije.

Jakub Schmidt a Martin Ertner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Tak až se vrátíte z Afriky, zase se potkáme tady v rozhlasovém studiu, ano?
Dobře, rád zase přijdu.

Martin Ertner byl naším hostem. Ať se daří, na shledanou.
Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související