Zámek Mníšek pod Brdy nabízí zimní prohlídky pro malé i velké návštěvníky
Barokní zámek v Mníšku pod Brdy ve Středočeském kraji je pro návštěvníky otevřený po celý rok. Pro děti jsou připravené pohádkové kostýmované prohlídky, rodiče se mohou projít interiéry, které nabízejí pohled do života šlechty na přelomu 19. a 20. století. Originální jsou především zámecké věže se sbírkou historických hodin a původní soukromou barokní kaplí.
Zámek Mníšek pod Brdy dnes známe v barokní podobě, jeho historie ale sahá až do 11. století. V počátcích měla menší tvrz Mníšek chránit významnou Zlatou stezku, která jím vedla z Prahy do Pasova.
První písemné zmínky o Mníšku pocházejí z doby Karla IV., kdy zde stál lovecký hrádek. Ten v roce 1487 odkoupil starobylý šlechtický rod Vratislavů z Mitrovic a přestavěl ho na renesanční zámek, který byl ovšem během třicetileté války dobyt a zničen švédskými vojsky. Skutečným zakladatelem zámku Mníšek pod Brdy v podobě jak jej známe dnes, byl až Servác Engel z Engelsflussu.
Servác Engel byl původně koželuh z Belgie, který přišel do Prahy za lepšími obchody. Za statečnou ochranu Prahy před švédskými vojsky byl povýšen do šlechtického stavu a peníze vydělané na výrobě bot pro císařskou armádu investoval do zvelebení mníšeckého panství. Jeho barokní opravy trvaly dlouhých čtrnáct let. Zámku vtiskl podobu, kterou si uchoval dodnes.
Jako poslední majitelé přišli do Mníšku v roce 1909 Kastové z německého Ebelsbergu. Tito milovníci nejnovější techniky i moderního stylu života provedli rozsáhlou modernizaci interiérů. A tak dnes na zámku uvidíte i staré fotoaparáty, se kterými fotila hraběnka, gramofony na kličku nebo první rozhlasové přijímače.
Tři věže obklopené mnoha otázkami
Návštěvu si ale užijí i ti, kteří technické novinky nevyhledávají a touží spíš po dávné zámecké atmosféře. Ta na ně dýchne ve velké reprezentativní jídelně nebo v dámském salonku s rokokovým nábytkem.
Za prohlídku stojí i všechny tři zámecké věže. Dodnes je záhadou, proč nemá zámek se čtvercovitým půdorysem věže čtyři. Faktem je, že se v jedné věži dochovaly technické novinky z doby baroka. Tak zvaná hodinová věž má těsně pod kopulí umístěný původní velký hodinový stroj, který poháněl tři venkovní hodinové ciferníky, a jeden menší ciferník fungující jako stropní hodiny v samotné věžní místnosti. Kromě toho je tu i úctyhodná sbírka historických hodin.
Dříve se této věži říkalo odpočinková. Její prosluněná poloha totiž přímo vybízela k oddechu a odpolednímu posezení u kávy nebo čaje. Stropní ciferník tak jistě neměl jiný účel, než aby se majitelé polehávající v lenošce mohli pouhým otevřením očí podívat na strop, kolik je hodin.
V druhé věži si zakladatel zámku Servác Engel z Engelsflussu nechal při velké barokní přestavbě vybudovat svou soukromou kapli. Nad jednoduchým žulovým oltářem je umístěný cenný obraz Karla Škréty s vyobrazením sv. Serváce, osobního patrona zakladatele zámku. Cenná je i původní kadidelnice a dvě malé barokní lavice, určené pouze pro rodinu majitelů.
Třetí věž vás pak zavede do časů posledního majitele. Baron Kast byl vášnivým nimrodem a na lov vyjížděl i do exotických krajin. Věžní lovecký salonek pana barona tak nabízí četné exotické suvenýry s loveckými tématy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
