Zámek, který nikdy nepřestal být hradem. V Náchodě straší místo bílé černá paní, vdova po generálovi
Teď se prázdninově zatouláme. Čeká nás náchodský zámeček vršku kulatýho, jak se zpívá ve známé písničce. Ovšem nečekejte žádný drobný zámeček, jedná se o pořádný zámecký komplex, který patří dokonce k těm největším v Královéhradeckém kraji. A místo bílé tam straší černá paní.
To nám jistě potvrdí kastelán Státního zámku Náchod Petr Ťažký. Jak je to s tou černou paní u vás na zámku? Proč není bílá?
Je to proto, že vdova po jednom z významných majitelů, a to císařském generálovi Otáviovi Piccolominim, který když zemřel, tak ona doufala, že náchodské panství zdědí. Ono se tak nestalo a vzhledem k tomu, že truchlila po svém zesnulém choti a zároveň ještě přišla o celé náchodské panství, tak se říká, až do své smrti nosila pouze černý šat.
A potkal jste ji už někdy na zámku?
Tak občas se samozřejmě v hradních i zámeckých interiérech něco podivného stane, takže nemůžu říct úplně ne.
Jak jste odstartovali letošní zámeckou prázdninovou turistickou sezónu? Jezdí k vám návštěvníci?
Zatím je návštěvnost lepší než v loňském roce. Takže to je skvělá zpráva.
U nás spatříte typické hradní prvky, třeba velmi široké zdi. Když se ale jen otočíte, zase vidíte ryze typické zámecké prvky.
Petr Ťažký, kastelán Státního zámku Náchod
O náchodském zámku se také říká, že nikdy nepřestal být hradem. Proč?
Protože když jdete na náchodský zámek nebo hrad, tak záleží, do jaké části objektu se podíváte. Ale ve výsledku na každém nádvoří i v interiérech vždy poznáte prvky, které jsou typicky hradní, což jsou například velmi široké zdi nebo hradní základy. Ale když se otočíte třeba jen o pár centimetrů dál, tak zase uvidíte ryze typicky zámecké prvky, jako je například štuková výzdoba, jako jsou sgrafita a podobně.
Čtěte také
Takže je to opravdu zámek, který nepřestal být hradem?
Přesně tak. On se tváří jako zámek, ale jeho základy a de facto řada prvků pořád připomínají hrad, který nad Náchodem stál.
Co je z historie tohoto areálu nejzajímavější?
Já si myslím, že v Náchodě je to především jeho stavební vývoj, který probíhal, řekněme, od počátku stavby až do druhé poloviny 18. století. Možná, co je velmi zajímavé, že se zase naopak od poloviny 18. století stavební vývoj úplně zastavil a náchodský zámek již od té doby nikdy nebyl nějak výrazně přestavován. Což je poměrně unikátní.
Zmiňme nejdůležitější majitele náchodského zámku?
Když to vezmeme od renesance, tak významnými majiteli jsou jistě Smiřičtí ze Smiřec, kteří na přelomu 16. a 17. století přestavěli náchodský hrad na renesanční zámek. Pak je to italská rodina Piccolomini, která náchodský zámek dostavěla do současné podoby, jak ho známe dnes. Pak je to rod Kuronských, který vlastnil zámek na přelomu 18. a 19. století. Z té doby známe zámek z různých literárních děl, například od Aloise Jiráska nebo Boženy Němcové. A nesmíme opomenout ani významné poslední majitele, a to je německý knížecí rod Schaumburg-Lippe, který náchodský zámek a celé panství vlastnil až do roku 1945, do konce druhé světové války.
Čtěte také
Prý roku 1842 panství zakoupil právě kníže Jiří Vilém Schaumburg-Lippe za 2 miliony 500 tisíc zlatých pro svého syna?
Ano. Je docela zajímavé, že panství nekoupil přímo pro sebe, ale koupil ho pro svého druhorozeného syna, protože jeho záměrem bylo založit takzvanou sekundogenituru rodu. To znamená, že pokud by hlavní rodová větev vymřela, tak nastoupí ona druhá větev. Tedy právě pro onu sekundogenituru byl zakoupen náchodský zámek a celé panství. Koupili ho sice již v roce 1842, ale trvale tam pobývali až od začátku 60. let. Tedy těch přibližně 20 let de facto na panství jen zajížděli a kontrolovali ho. Dokonce, aby se kníže Jiří Vilém přesvědčil, že je panství spravováno dobře, jezdil tajně, například i na jiné doklady.
Náchodský zámek je pro mě osobně také už navždy spojen s medvědy, s Ludvíkem a Dášou. Ti v tamním medvědáriu prožili krásný život. Ale Ludvík se vrátil, ne?
Přesně tak. Ludvík se nám před hlavní návštěvnickou sezonou vrátil zpátky do interiéru zámku. Domluvili jsme se, že bude vypreparován a vrátil se jako zámecký exponát. Každý návštěvník, který se vydá na prohlídku náchodského zámku, tak na medvěda Ludvíka narazí.
Prohlídkový okruh Ze sklepení na věž zahrnuje tři prostory. Je to gotické sklepení, renesanční terasa a věž. To už dnes není pouze vyhlídka.
Petr Ťažký, kastelán Státního zámku Náchod
Celý náchodský zámecký komplex má snad pět nádvoří. Hlavní budovy mají pestrou historii, ovšem pro správce to musí být velká výzva v podobě náročnosti oprav a údržby. Stále se u vás něco opravuje. Jaké aktuální rekonstrukce v letošní sezóně probíhají?
V současné době probíhá generální obnova střechy na vstupním objektu, na takzvaném úřednickém traktu, kde po více než 25 letech byla dožita dřevěná šindel. To se samozřejmě pojí s jistým omezením, takže hlavní vchod je občas uzavírán a návštěvníci jsou upozorňováni, že musí vstupovat do zámeckého areálu okolo galerie a hradního příkopu přes mostek.
Čtěte také
Jak jsou na tom vaše jedinečné sgrafitové fasády? Protože ty jsou typické pro náchodský zámek.
Co se týče zámeckých sgrafit, tam je otázka, kterou teď poměrně široce a dlouze řešíme se zástupci památkové péče, protože ta sgrafita na náchodském zámku nejsou historická. Je to kopie ze 70. let 20. století. V 70. letech, když náchodský zámek procházel poměrně radikální obnovou, byla původní sgrafita pravděpodobně na většině míst odstraněna a vytvořena znovu. Takže ta současná sgrafita v některých případech nerespektují původní podobu. Jsou také o trošku větší, zároveň například nejsou zhotovena z úplně dobrých materiálů, které budově možná někdy spíše škodí. Tedy dnes je to poměrně velké téma, které s památkáři řešíme, jak v budoucích letech k obnově sgrafit přistoupíme.
Žádné z těch původních se nezachovalo?
Dochovalo se jen ve fragmentech. Dělníci v těch 70. letech minulého století nezašli úplně pod střechu, to znamená, že někde na půdách se původní sgrafita nachází. Takže my víme, z čeho bylo složené, víme, jak vypadalo, byť nebylo vždy na všech budovách úplně stejné. Rozměr toho psaníčka se lišil, což nám dokládá fotodokumentace. Ale jsou místa, která dodnes neznáme tu původní podobu. Budeme muset ještě více zapátrat v archivech a ve fotografiích.
Čtěte také
Jaké nabízíte prohlídkové okruhy? Vím, že v loňském roce jste poprvé zpřístupnili nový okruh Ze sklepení až na věž. Ten bude asi velmi oblíbený, projít si zámek zespoda až nahoru.
Ano, okruh Ze sklepení na věž zahrnuje tři prostory. Je to gotické sklepení, kde je zároveň ještě výstava o historii náchodského zámku. Kdo si bude chtít podrobněji přečíst historii, tak má zde možnost. Jsou tam vystaveny některé historické předměty, například ukázka kazety z malovaného trámového stropu. Ale jsou tam například i dobové doklady třeba z 90. let. Novinové články, když byl zámek vykradený, když se opravovala zámecká věž. Tedy i mladší historie je tam zastoupena. Aby si návštěvník nemyslel, že od roku 1945 se v Náchodě nic nedělo. Historie zkrátka běží a samozřejmě i v dalších letech se toho odehrálo mnoho zajímavého. Potom je to v rámci toho návštěvnického okruhu ještě renesanční terasa, kde mohou zájemci pobít nějaký čas a podívat se na město. Pak už následuje věž.
Dnes už to není pouze vyhlídka, ale jsou tam zpřístupněné některé prostory, například místnost pro služebnictvo. Věž totiž nebyla jen obranným prvkem areálu, ale zároveň i velmi důležitým komunikačním místem, přes který služebníci procházeli do zámku třeba z nádvoří.
Čtěte také
Přijďte se tedy určitě do Náchoda podívat. Těch příležitostí letos v létě bude určitě hodně. Navíc chystáte i zajímavé akce.
Ano, už zítra, tedy v sobotu 18. července máte máme připraveno promítání pohádky Princezna stokrát jinak, která se na náchodském zámku v loňském roce natáčela. Zítra to bude přesně rok od onoho natáčení. Dorazí i někteří herci, například představitelka princezny Stelly nebo královny, představitel prince a také samotný pan režisér.
A potom hned další sobotu to budou nějaké akce ze života rodu Schaumburg-Lippe.
Ano, to budou večerní prohlídky zaměřené na období druhé poloviny 19. století. Přiblíží právě onen poslední šlechtický rod, který náchodský zámek vlastnil, německou knížecí rodinu Schaumburg-Lippe. Dále 1. srpna to bude Náchod v časech války. Chceme připomenout, že náchodský zámek byl místem, kde se odehrály různé vojenské konflikty. V letošním roce bude akce zaměřena zejména na připomenutí prusko-rakouské války roku 1866, která samozřejmě souvisí i s náchodským zámkem.
Státní zámek Náchod
Významnými majiteli, jejichž vláda na panství je spojena s rozsáhlou stavební činností, byl rod Smiřických, ve 2. polovině 16. století jeden z nejbohatších v Čechách. Roku 1623 koupila náchodské panství Magdalena Trčková z Lípy a o několik let později jej postoupila svému synovi Adamovi Erdmanovi Trčkovi. Adam byl posledním majitelem pocházejícím z české šlechty.
A 22. srpna vás ještě čeká Hradozámecká noc, tradiční akce, která se koná na mnoha hradech a zámcích.
Bude i u nás. Ale trošičku jinak, protože nepůjde o klasické procházení zámkem, bude to taková trošku pátrací hra. Návštěvník si bude moci zámek projít trošku jinak, budou připraveny nejrůznější úkoly a současně toho vlastně možná uvidíte ještě víc než při klasických prohlídkách.
Na náchodský zámek vás všechny pozval kastelán Petr Ťažký. Moc děkujeme za rozhovor, ať se léto vydaří.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
