Zámek Humprecht si s žádnou jinou památkou nespletete. Má elipsovitý půdorys a půlměsíc na špici

16. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zámek Humprecht

V Královéhradeckém kraji poblíž Sobotky na Jičínsku jen málokdo přehlédne jednu z dominant Českého ráje. Národní kulturní památku, barokní zámek Humprecht. Původně malá lovecká „chata“ pro Černíny, je jedinou stavbou svého druhu u nás. Oválná stavba s věží působí v krajině jako zjevení. A její šestnáct metrů vysoká hodovní síň udivuje svou výraznou akustikou. Jen málokterý zámek byl tolik opěvován básníky.

Působivá stavba získala jméno po svém zakladateli, známém barokním kavalírovi, hraběti Humprechtu Janu Černínovi z Chudenic. Ten patřil k nejbohatším příslušníkům české pobělohorské šlechty. Netradiční zámeček nechal postavit v letech 1666 až 1668 pražským architektem italského původu Carlem Luragem. Rodině Černínů stavba sloužila hlavně jako letní sídlo.

Italská inspirace přitom nebyla náhodná. Humprecht Černín chtěl romantickým letohrádkem potěšit hlavně svou manželku, italskou hraběnku Dianu Marii z Gazolda, dvorní dámu císařovny. To se mu ale nepodařilo, jeho paní dávala přednost životu v Itálii a manželství bylo nakonec rozvedeno.

Hrabě byl vášnivým lovcem, v okolní oboře choval daňky a jeleny a pořádal hony. V roce 1678 zámek vyhořel po zasažení bleskem. Hrabě ho nechal opravit, zvýšit o jedno podlaží a na jeho úroveň dal přenést i pavlač. Další Černínové barokní zámek občas využívali k reprezentačním účelům.

Půlměsíc, exotický symbol na špici věže

Při větší opravě zámku v roce 1829 byl místo dvojramenného kříže na vrchol věže umístěn turecký půlměsíc. Změnu inicioval sobotecký katolický děkan František Matějovič Vetešník. Exotický symbol měl evokovat čin Heřmana Černína z Chudenic, který byl dvakrát v Turecku a jako vyslanec údajně zabránil válce s Turky. Badatelé potvrdili, že úspěšný skutečně byl: nejdřív se mu podařilo vyjednat příměří na třicet let, pak bylo obnoveno na dalších dvacet let.

Plotna v černé kuchyni

Prohlídka památky zahrnuje expozici v přízemí zámku s černou kuchyní, přípravnou a knihovnami. V prvním patře čeká pak návštěvníky nejpozoruhodnější prostor. Šestnáct metrů vysoká oválná akustická hodovní síň. A poté další místnosti, které připomínají využití zámku rody Černínů a Netolických v 17. až 19. století.

Z druhého poschodí je možné vstoupit na dřevěný ochoz a rozhlédnout se do okolí, ve kterém dominují vrchy Mužský, Kozákov a Vyskeř, za nimi se rýsuje České středohoří. Za dobré viditelnosti lze zahlédnout i Jizerské hory a Krkonoše.

Spustit audio