Zámek Děčín se vypíná na skále nad řekou Labe. Dostanete se k němu velkolepou Dlouhou jízdou
Při pohledu na dnešní podobu děčínského zámku v Ústeckém kraji nejspíš nikoho nenapadne, že se jeho historie začala psát už na konci 10. století. Patří tak k nejstarším památkovým objektům u nás. Písemné prameny se zmiňují o dřevěném hradišti na skalním ostrohu, které dohlíželo na bezpečnost labské obchodní cesty.
První významnou proměnou prošlo ve druhé polovině 13. století, kdy dřevěné hradiště nahradil dvojdílný kamenný hrad. Největší změna ho pak čekala ve druhé polovině 16. století, kdy se jeho majitelem stal saský rod rytířů z Bünau. Tak zvaný dolní hrad přestavěli na renesanční zámek.
Současnou barokně-klasicistní podobu dostal zámek za hraběcího rodu Thun-Hohensteinů, který zde sídlil od roku 1628 do roku 1932. Thunové patřili k předním šlechtickým rodům habsburské monarchie a zastávali významné politické funkce. Například Franz Thun byl dvakrát místodržitelem v Čechách a na sklonku 19. století byl předsedou rakouské vlády a zároveň ministrem vnitra. V roce 1911 byl povýšen do knížecího stavu.
Byla to zlatá léta děčínského zámku, který sloužil jako významné středisko politického i kulturního života. V roce 1854 se tu sešli panovníci Rakouska (František Josef I.), Pruska (Bedřich Vilém IV.) a Saska (Bedřich August II.). Často tu pobýval i arcivévoda František Ferdinand d’Este, následník rakousko-uherského trůnu. S děčínskými Thuny ho pojilo i příbuzenské pouto, a tak po sarajevském atentátu vychovávala jeho osiřelé děti Maxe, Ernsta a Sophii na děčínském zámku jejich teta Marie Chotková, provdaná Thunová.
Thunové byli v kontaktu i s celou řadu vědců a umělců. František Palacký často využíval zdejší knihovnu s více než 90 tisíci svazky. K významným návštěvníkům patřil hudební skladatel Fryderyk Chopin. Pobýval tu na podzim roku 1835 a zkomponoval zde valčík As-dur s přídomkem Děčínský, který věnoval komtese Josefíně.
O sto let později zlatá léta skončila. Thunové museli z finančních důvodů zámek prodat. Odkoupil ho stát a zámek začal sloužit jako kasárna. Postupně v něm pobývala armáda československá, pak německá, znovu československá a v letech 1968 až 1991 také sovětská. V roce 1991 získalo zámek do svého majetku město Děčín a začala postupná rekonstrukce zchátralého objektu.
Dnes tak návštěvníci mohou obdivovat jak samotnou stavbu a zámecké interiéry, tak i unikátní přístupovou cestu, tak zvanou Dlouhou jízdu, Růžovou zahradu s glorietem a sala terrenou nebo Jižní zahrady. V těch kdysi stávalo osmnáct vytápěných skleníků a zahradník František Josst starší se spolu s dalšími staral o bohatou sbírku orchidejí, kamélií a dalších exotických rostlin. Například roku 1852 tu poprvé ve střední Evropě vykvetla Viktorie královská. Dodnes zde stojí Čajový pavilon.
A kultuře je děčínský zámek otevřený stále. Během roku nabízí i bohatý doprovodný program jako jsou kostýmované hrané prohlídky zámku, koncerty, divadelní představení, akce pro děti či výstavy.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
