Základní podmínky pro uznání a odškodnění pracovního úrazu vám vysvětlí advokátka Petra Kubínová
Tématem dnešní radioporadny jsou pracovní úrazy a jejich odškodnění. Ve studiu vítám advokátku JUDr. Petru Kubínovou. Pokusíme se objasnit nejrůznější pojmy a postupy pro všechny, kteří by museli prakticky nějaký pracovní úřad řešit.
Začněme tím, co to je a naopak není pracovní úraz? Jaká musí být splněna kritéria?
Začala bych definicí pracovního úrazu, protože si myslím, že je to důležité z hlediska pojmů, které v této definici zazní. Zákoník práce definuje pracovní úraz jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k němu nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s ním.
Čtěte také
Ta definice je poměrně dlouhá, ale základem jsou dvě podmínky. Je potřeba, aby tam byl splněn úrazový děj, jehož následkem došlo k poškození zdraví. A dále je potřeba, aby k tomu úrazovému ději došlo právě při plnění pracovních úkolů nebo v souvislosti s tím, co plnění pracovních úkolů je, když zaměstnanci vykonávají pracovní povinnosti dle pracovní smlouvy.
Dále jsou to i činnosti na příkaz zaměstnavatele nebo i z vlastní iniciativy zaměstnance, pokud neudělá tyto činnosti proti výslovnému zákazu zaměstnavatele, nebo nepotřebuje nějaké speciální oprávnění.
Pak jsou tam situace, kdy zaměstnanec vykonává činnosti spojené s prací. Jsou to práce například obvyklé během přestávky na jídlo, na oddech nebo práce obvyklé před nástupem do práce nebo po skončení pracovní doby. I tyto úkony je možné považovat za úkony spojené s prací. A pokud se při nich stane úraz, je tedy jasné, že se jedná o úraz pracovní.
Důležité je tedy poznamenat, aby tyhle úkony, když se stane úraz třeba během přestávky na oddech nebo na oběd, byly v areálu zaměstnavatele. Protože zaměstnavatel za téhle situace má možnost ovlivnit svými pokyny dodržování předpisů. Pokud by se stalo, že k úrazu dojde při chůzi zaměstnance mimo areál zaměstnavatele na oběd do restaurace, tak potom už o pracovní úraz nejde.
Čtěte také
Pracovní úraz se může stát například i během pracovní cesty, tedy těch situací je spousta. A zmínila bych jednu speciální situaci, kdy může jít o pracovní úraz i tehdy, když je to mimo pracovní dobu i pracoviště zaměstnavatele. Například v situaci, kdy soudce vydává rozhodnutí, které naštve jednoho z účastníků sporu a ten si potom na toho soudce počká někde na ulici. Ublíží mu na zdraví a v takovém případě jde o pracovní úraz.
Pojďme uvést nějaké modelové situace. Které pracovní úrazy patří k nejčastějším?
Mezi nejčastější pracovní úrazy patří klasicky různé pády z výšky nebo při manipulaci s břemeny. Smrtelné pracovní úrazy jsou naopak nejčastější ve stavebnictví nebo při dopravních nehodách.
Pracovní úrazovost pravidelně vyhodnocuje Státní úřad inspekce práce, který počítá počet pracovních úrazů za uplynulý rok. Pro zajímavost, loni se stalo kolem 36 000 pracovních úrazů a smrtelných bylo kolem 70. A můžeme zde naštěstí vidět snižující se tendenci.
Čtěte také
Jak se liší pracovní úraz od nemoci z povolání?
U pracovních úrazů se projeví poškození zdraví zpravidla hned nebo za velmi krátkou dobu. Na rozdíl od nemoci z povolání, kdy je zaměstnanec vystaven delší dobu nějakým rizikovým faktorům, které se až po delší době projeví v poruše zdraví.
Zaměstnanec v takové situaci potom žádá kliniku pracovního lékařství o uznání konkrétní diagnózy za nemoc z povolání, pokud ona diagnóza spadá do taxativního výčtu takových nemocí. U pracovních úrazů není žádný taxativní výčet, úraz může být opravdu variabilní.
Kdo nám dá potvrzení, že se jedná opravdu o pracovní úraz?
Pouze zaměstnavatel může uznat úraz jako pracovní, nikdo ho k tomu nemůže nutit, ani inspektorát práce. Ten může maximálně dohlédnout na to, aby zaměstnavatel řádně okolnosti úrazu prošetřil.
Pokud zaměstnanec nesouhlasí s tím, že zaměstnavatel neuzná pracovní úraz, pak má možnost obrátit se přímo na soud. V takovém případě ale musí prokázat, že k pracovnímu úrazu došlo, což může být někdy velmi komplikované.
Čtěte také
Zaměstnavatel má povinnost vždy nést odpovědnost za pracovní úraz?
Odpovědnost zaměstnavatele je objektivní. To znamená, bez ohledu na zavinění, i když neporuší žádné předpisy na úseku bezpečnosti ochrany zdraví, stejně odpovídá za vzniklou újmu na zdraví z titulu pracovního úrazu. Ale má možnost se buď úplně nebo částečně zprostit své odpovědnosti.
Úplné zproštění může nastat ve dvou situacích. Když prokáže, že zaměstnanec porušil předpisy nebo pokyny na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví a že porušení těchto předpisů vyvolalo vznik pracovního úrazu. Zároveň však musí být potvrzeno, že zaměstnanec byl řádně proškolen a že zaměstnavatel kontroloval dodržování bezpečnostních předpisů.
Pak je další situace, kdy k pracovnímu úrazu dojde následkem alkoholu nebo požití návykových látek. V takové situaci se může zaměstnavatel také zcela vyvinit ze své odpovědnosti. Musí tam být však prokázáno, že se alespoň snažil těmto situacím předcházet. Tedy například, že při vstupu do areálu zaměstnavatel dělá kontroly na alkohol.
Čtěte také
A pak jsou situace pro částečné zproštění odpovědnosti. Ta první situace je vlastně stejná, jak jsem již zmiňovala, ale je pouze jednou z příčin vzniku škody. Vedle toho je ještě porušení povinností ze strany zaměstnavatele, že třeba zaměstnance řádně neproškolil nebo nezohlednil nějaké další požadavky. V takovém případě se může zprostit odpovědnosti jen částečně.
Nebo je ještě možnost zprostit se v případě lehkovážného chování zaměstnance. Kdy například hazarduje se svým životem nebo zbytečně riskuje a nechová se tak, jak by se chovat měl. V takovém případě se může zaměstnavatel zprostit odpovědnosti, ale maximálně o dvě třetiny.
Když bude tedy úraz uznán jako pracovní, jaké ještě musí být splněny podmínky, aby došlo k finančnímu odškodnění?
Je potřeba, aby byly dodrženy tři základní podmínky. Jednak musí být pracovní úraz uznán, což už jsme si řekli. Pak musí vzniknout újma na zdraví. A mezitím je pojítko, kterému se říká příčinná souvislost. Ta musí být vždy dána.
Čtěte také
Často se stává, že mezi pracovním úrazem a vzniklou újmou na zdraví příčinná souvislost dána není, nebo tam přistupují ještě další příčiny, kdy třeba zaměstnanec trpí nějakým výrazným předchorobím, které může ovlivnit výslednou újmu na zdraví. V takovém případě se potom dělají různé znalecké posudky a zkoumá se, co bylo podstatnou příčinou újmy na zdraví.
Kdo pak platí to odškodné? Zaměstnavatel nebo hraje nějakou roli také zdravotní pojištění?
Zaměstnavatel je jediný odpovědný za vzniklou újmu na zdraví. Ale zákoník práce a právní úprava pamatuje na to, že zaměstnavatel má ze zákona povinnost se připojistit v titulu odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání.
V takovém případě potom vystupuje na jeho straně pojišťovna, která posílá peníze napřímo po dohodě se zaměstnavatelem. Nebo platí zaměstnavatel s tím, že potom uplatní vzniklou újmu na pojišťovně. Zaměstnanec ale musí pro újmu na zdraví z titulu pracovního úrazu žalovat zaměstnavatele, nikoliv pojišťovnu.
Celou radioporadnu o pracovních úrazech s advokátkou JUDr. Petrou Kubínovou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
