Základní podmínka zdravého spánku = chodit ve stejnou dobu spát a ve stejnou dobu také vstávat
Doufám, že jste na dnešek spali dobře, protože kvalitní spánek je zásadní pro naše zdraví. Jak se kvalita spánku v průběhu našeho života mění? Jaké jsou poruchy spánku? O tom si povídáme se spánkovým specialistou Vratislavem Sedlákem, primářem Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové a také vedoucím Centra pro poruchy spánku a biorytmu.
Jak vy jste se vyspal na dnešní den?
Já jsem se vyspal výborně, protože dodržuji zásady zdravé spánkové hygieny a spánkového desatera. Takže chodím zejména v určitý konkrétní čas spát a v konkrétní čas i vstávám. To se snažím dodržovat i o víkendu.
Daří se to i s dětmi, protože ty už máme větší, tak k nim nemusíme vstávat. To je podle mě základní podmínka zdravého spánku, chodit ve stejnou dobu spát a ve stejnou dobu vstávat.
Je zvláštní, že třetinu života strávíme ve stavu strnulosti, kdy nereagujeme na okolí. Ale tak to příroda vymyslela. Nebo stvořitel.
MUDr. Vratislav Sedlák, PhD., primář Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
A když je člověk dobře vyspaný, tak se i usmívá. Ale zeptám se, proč vlastně spíme?
Je to zvláštní, že vlastně třetinu našeho života strávíme ve stavu takové jakoby strnulosti, kdy nereagujeme na okolí. Ale nějakým způsobem to příroda vymyslela nebo stvořitel, abychom skutečně část našeho života hluboce odpočívali. A zdá se, že to je prostě extrémně důležitá část udržení zdraví nejen pro lidi, ale pro všechna zvířata.
Čtěte také
Dá se také říci, že rostliny v podstatě svým způsobem mají stav takové strnulosti nebo sklopení listů v noci, takže i rostliny vnímají střídání světla a tmy. A pro živočichy, pro lidi zvláště, je prostě důležité jednou za čas, v průběhu dne, si odpočinout.
Mám přednášku pro studenty lékařské fakulty, kteří mají volitelný předmět spánková medicína, a tam si povídáme i o takových širších aspektech spánku. Nejen o spánku lidí, ale také o spánku zvířat, kdy třeba plazům se sny ještě nezdají, ale ptáci i savci už mají normální spánek jako lidi, a v podstatě se jim zdají i sny.
Třeba plazům se sny ještě nezdají, ale ptáci i savci už mají normální spánek jako lidi, a v podstatě se jim zdají i sny.
MUDr. Vratislav Sedlák, PhD., primář Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Co se to děje v hlavě, když sníme?
Sny jsou velmi složitá problematika. Mohli bychom tady sedět velmi dlouho. Sny jsou takový vedlejší projev snahy mozku připravit se na nějaké emočně vypjaté situace během dne. Ve snech vlastně zpracováváme informace, které mozek zaznamenal v průběhu dne.
Čtěte také
Zejména v REM spánku, to je spánek spojený s rychlými pohyby očí, který se nám děje za noc 4 - 5krát, tak se nám zdají sny. A zdá se, že ve snech si mozek trénuje, jak by reagoval na nějaké konkrétní situace. Proto se nám často zdají takzvaně perzekuční sny, že nás někdo honí nebo že odněkud padáme. A mozek si trénuje nanečisto obranné mechanismy.
Protože REM spánek je stav, kde mozek není spojen se svaly. Tedy to, co se nám zdá, se neprojevuje na svalové aktivitě. Kdyby se nám zdálo, že nás někdo honí s nožem, tak my z té postele neutečeme, jen nám to probíhá myšlenkově. I když jsou určité nemoci, kde právě odpojení svalů nefunguje a pak se lidé mohou chovat paradoxně i ve spánku divně.
Kvalitní spánek poznáte tak, že vás po ránu nebolí hlava, cítíte se čerství, vyspalí, jste schopni nastoupit do plné pracovní aktivity.
MUDr. Vratislav Sedlák, PhD., primář Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové
Jinými slovy, sen je stejně důležitý jako spánek?
Určitě je důležitým procesem pro udržení očisty mozku. Spánek je pravděpodobně stav, ve kterém se mozek metabolicky očisťuje. Zplodiny z náročné práce za ten den vzniklé metabolismem mozku, se musí nějakým způsobem odbourat a vyčistit. Aby byl mozek na druhý den připravený k čerstvé aktivitě.
Čtěte také
Hovořil jste o třetině našeho života stráveného ve spánku. Doporučujete tedy osm hodin spánku denně? Protože jsou lidé, kterým prý stačí třeba jen čtyři hodiny.
Osm hodin spánku je ideální čas. Samozřejmě, jsou lidé, kteří potřebují méně než pět hodin spánku, ale jsou to výjimky a extrémně vzácný stav. Spíše je to takový dočasný stav, kdy tito lidé jsou schopni tolerovat kratší spánek, ale vždy se jim to svým způsobem nějak vrátí na horší intelektuální výkonnosti nebo se objeví nějaký zdravotní problém.
Ideální je, když člověk spí 7 až 8 hodin spánku denně, i když ta potřeba je individuálně jiná v různých věkových kategoriích. Malé děti spí dlouho, s postupem věku se spánek zkracuje. Určitá výjimka jsou puberťáci, kteří chodí spát pozdě a pozdě i stávají, ale to je fyziologický jev v období čtrnáctého až osmnáctého věku. Tolerujme jim to a nechejme je vyspat.
Jak poznáme kvalitní spánek? Že jsme se dobře vyspali.
Kvalitní spánek poznáte tak, že vás po ránu nebolí hlava, cítíte se čerství, vyspalí, jste schopni nastoupit, řekněme, v řádu hodiny do plné pracovní aktivity a necítíte se unaveni v prvních hodinách dne. Určitý pokles denní čilosti může nastat po obědě. Ale to je fyziologické. Měli bychom být schopni bez denního spánku vydržet.
Celou radioporadnu o našem spánku s MUDr. Vratislavem Sedlákem, PhD., primářem Plicní kliniky Fakultní nemocnice Hradec Králové, si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Proč spánkový specialista Richard Plný doporučuje mužům před usnutím myslet na luxování?
Jste svěží a dobře vyspaní? Spánek fascinuje lidstvo odedávna, kolik hodin bychom měli spát? Můžeme se stát ze sovy skřivanem? A co takový šlofíček, je to pomocník?
-
Téměř polovina populace nad 65 let trpí některou z poruch spánku. Patří mezi ně také chrápání?
Poruchy spánku dělíme většinou na nespavost (insomnie), zvýšenou spavost (hypersomnie) a další poruchy spánku, ke kterým patří syndrom spánkové apnoe, noční děs a hrůzy.
-
Spánková apnoe, nebo-li porucha dýchání ve spánku, trápí stále víc lidí. V čem spočívá léčba?
Syndrom spánkové apnoe je zástava v průběhu normálního dýchání při spánku. Tato spánková porucha postihuje již mnoho lidí, zejména pak mužů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.