„Zájezdní hostinec“ by dnes konkuroval motorestům. Vzpomínka na Ritterův hostinec ve Vrchlabí

Nádražní ulice ve Vrchlabí. Na jedné straně zelený Jeriův zámeček, na straně druhé opravený objekt jeho přádelny z roku 1857. Ten jako jediný z rozsáhlého továrního areálu zůstane stát po rozsáhlém bourání, při frekventované silnici do Vrchlabí.

Čtěte také

Prastará „brána" do Vrchlabí a tedy i do Krkonoš, mění svou tvář. Historie a současnost města

„To byla totiž už ve středověku jedna z nejfrekventovanějších cest do Vrchlabí. Dokonce to byl poměrně dlouho vlastně hlavní vstup do města. A ta bílá stavba směrem k autobusovému nádraží původně nepatřila ani k areálu papírny a k jeho přádelně, to byl zájezdní hostinec."

„Právě tento hostinec byl spojen s touto důležitou příjezdovou cestou do města. Byl to hostinec s velkým dvorem a se stájemi s remízami pro kočáry. Patřil rodině Ritterů v poslední fázi. Ono ho také upravovali a snažili se mu vtisknout takovou romantickou podobu."

„Máme plány těchto přestaveb. Dnes už tento objekt také vypadá poněkud industriálně, byť elegantně. Bohužel však i ten asi zmizí."

Ritterův zájezdní hostinec ve Vrchlabí - současná podoba|foto:Eliška Pilařová,Český rozhlas

Škoda. Vrchlabí nějaký pořádný zájezdní hostinec dodnes nemá.
„Nemá a vlastně tato budova by tak stále mohla fungovat. Protože stojí blízko jak vlakového, tak i autobusového nádraží. I když, máme tady ve městě i jiné restaurace."

Hostinec by se sem ovšem skutečně hodil.
„Ano. On byl spojen s rodinou Ritterů, ale předtím se jeden čas jmenoval Reichstag, tedy Říšská rada nebo sněm. Možná to byla nějaké odezva na události kolem revolučního roku 1848. Zřejmě tady sněmovali místní. A tak trošku humorně tento zájezdní hostinec získal název."

Čtěte také

Vrchlabí ještě v polovině 19. století mohlo připomínat Benátky. Městem se vinuly kanály a náhony

Ostatně vrchlabských spolků byla spousta. I hostinců. Možná, že každý ten spolek měl své spolkové místnosti i v tomto zájezdním hostinci se nějaký usídlil.
„To bezesporu. Se spolkovou činností souvisí i budova zeleného Jerieho zámečku, dnešní Galerie Morzin. Tam jsou některé prostory vyzdobeny tak středověce až tajemně. To je proto, že Wilibald Jerie byl předním činovníkem německého recesistického rytířského spolku Schlaraffia."

„Zkrátka, je to takové německé, i když rodina Jeriů má české kořeny. Ono do Vrchlabí přišli z Mrklova, ale velmi rychle vplynuli do německého kulturního prostředí," dodává Jiří Louda.