Zahrada Květnice na Petříně je nejen barevná a voňavá. Ale i tajemná, romantická a uklidňující
Jako stvořená pro procházky nebo posezení je zahrada Květnice na Petříně. Vznikla pod ohradní zdí petřínského parku Růžový sad, jehož je součástí. Na navážce, na místě bývalých vojenských pozemků, v prostoru mezi zbytky barokního opevnění a Hladovou zdí, ji vytvořili ve třicátých letech minulého století. Je uzavřená a intimní. A také tajemná. Jako vystřižená z Trnkovy Zahrady.
Do Květnice můžete vstoupit pouze z jednoho místa, kovovou branou, kterou najdete nedaleko Štefánikovy hvězdárny. Po kamenných zdech, do kterých je brána zasazená, se pne vistárie, plamének a další kvetoucí popínavé rostliny. Zahrada je osázená především trvalkami a cibulovinami. A tak už brzy na jaře má svůj velký okamžik: vykvetou v ní talovíny nebo ladoňky.
A pak to pokračuje dál. Barevný ohňostroj květů rododendronů a azalek doplní pivoňky a kosatce. V nejteplejších měsících na vás ze zeleně keřů vykouknou letničky. Na podzim zase astry. Záplavu barev můžete obdivovat po celé vegetační období, a to buď přímo v zahradě, nebo pohledem z vyhlídkové terasy nad zahradou. Ta je volně přístupná od dubna do října, jen na noc se zamyká.
Kdysi zahradu krášlilo i jezírko s bronzovými plastikami Vodníka a Rusalky. Té návštěvníci pro štěstí hladili zadeček. V 90. letech minulého století byla ale socha Rusalky odcizena a plastiku Vodníka pro jistotu umístili do depozitáře Národní galerie.
„Květnice se rozprostírá na ploše 1 600 metrů čtverečních v nadmořské výšce 320 až 325 metrů. V zadní části zahrady je sklepení, kde dříve býval sklad munice a střelného prachu, tedy v dobách, kdy tu byly hradby. Květnice stojí na místě bašty číslo 4,“ popisuje Lukáš Kolář z Lesů hlavního města Prahy, který spravuje komplex zahrad vrchu Petřína.
Až si prohlédnete Květnici, můžete pokračovat dál do Růžového sadu. Ten byl vysazen také ve 30. letech minulého století. Dnes se zde nachází rosárium s asi osmi tisíci keřů růží. Na samém vrcholu Petřína se ještě rozprostírá park pod Petřínskou rozhlednou, který již od konce 19. století slouží jako procházkové korzo.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
