Začaly přípravy zájemců o náhradní rodinnou péči. Někteří mají nereálné představy o budoucích dětech

Je dostatek pěstounů? A jaký je rozdíl mezi profesionálním a dlouhodobým pěstounem?

• Upravit
• Smazat

V České republice stále stoupá počet takzvaných profesionálních pěstounů, naopak ale ubývá těch, kteří nemají pěstounství jako své zaměstnání. A také proto zůstává spousta dětí v dětských domovech a kojeneckých ústavech…

Ředitelka Centra Pěstounských rodin Vlasta Neckařová zve první účastníky příprav do útulné podkrovní místnosti. Ta běžně slouží jako zázemí pro dětské skupiny. Teď jsou tady židle pro budoucí náhradní rodiče, na stole je štrůdl a ovoce.
„A tímto vás vítám v našich prostorách."

Devět partnerských a manželských párů čeká několik týdnů trvající příprava. Její součástí je seznámení s problematikou náhradní rodinné péče, psychologické testy i posouzení jejich zdravotního stavu.
„Chodí žadatelé osvojitelé nejčastěji z důvodu, že nemohou mít své vlastní děti. A pěstouni nejčastěji proto, že se buď dozvěděli, že je na světě spousta dalších dětí, které potřebují pomoci, nebo protože jim už vylétly vlastní děti z hnízda a chtějí prostě ještě nějaké dítě vychovat."

Vztah dětí a rodičů|foto: Michal Jarmoluk

Představy budoucích náhradních rodičů o dětech vhodných k adopci nebo do pěstounské péče se přitom často liší od reality. Připouští to lektor s dvacetiletou praxí Štefan Sarközy.
„Mají jasnou představu, jaké dítě by chtěli mít. Krásné a moudré. My se jim snažíme ukázat, že děti, které se dostaly na hranici situace, že si je musí vzít někdo jiný, nejsou většinou přesně takové, jaké by oni chtěli."

V Královehradeckém kraji je momentálně přes dvě stovky dětí vhodných do náhradní rodinné péče. O většinu ale zájem není, jde totiž o vícečetné sourozenecké skupiny, někdy romského etnika. Další nejsou úplně zdravé nebo mají poruchy chování. Ty často souvisí s tím, co už si děti v minulosti prožily.

Smyslem pěstounské péče je hledat rodinu pro dítě, ne dítě pro rodinu, říká Lenka Půlpánová

• Upravit
• Smazat

Jak se stát pěstounem? Poradí vám psycholožka Mgr. Lenka Půlpánová z Centra Nomia Hradec Králové v naší radioporadně na téma: Týden pěstounství v našem kraji. 

„Já si dovolím jim říkat rozbité děti. Takže kolikrát až v onom stabilním prostředí například dlouhodobé pěstounské rodiny, teprve pěstouni zjišťují, co všechno se dělo, otevírají se rány tomu dítěti," říká Hana Malá z oddělení sociálně právní ochrany dětí Krajského úřadu Královehradeckého kraje.

Právě na tohle všechno musí být budoucí náhradní rodiče připravení. S tím počítá i jedna z účastnic paní Martina.
„Nějaký takový větší ponor do této problematiky. Protože si myslím, že obecné informace, které si například člověk zjistí na internetu, jsou jistě dobré, ale přeci jen ta přímá zkušenost, nebo setkání se s těmi lidmi, je určitě větším přínosem."

Po proškolení a následném schválení budou náhradní rodiče čekat na dítě. Těch do pěstounských rodin je mnohem víc, takže čekání může trvat jen velmi krátce, naopak pro adoptivní rodiče to může být i otázka několika let.