Za pár let se na pražském Albertově otevře největší vědecké centrum v historii Univerzity Karlovy

Miliony lidí na severní polokouli vzhlížely k obloze a sledovaly zatmění Slunce. Zatímco z některých států bylo vidět úplné zatmění nejbližší hvězdy k Zemi, jinde alespoň částečné. Nejvýznamnější zatmění Slunce od roku 1999 sledovali lidé i v Británii a dalších částech Evropy. Například z pohledu většiny Spojeného království Měsíc zakryl Slunce při vrcholu úkazu z více než 90 procent. V Británii byla vyhlídková místa doslova v obležení a někteří lidé vzpomínali také na poslední podobně výrazný úkaz. Touha vidět tento jev na vlastní oči vyvolala v Evropě shon po ochranných brýlích. A na řadě míst byly podle médií vyprodané. Lékaři varovali, že pohled přímo do Slunce během zatmění může poškodit sítnici, úplné zatmění bylo viditelné zčásti Španělska, Portugalska, Islandu, Grónska a Ruska. Na dalších místech polokoule, včetně Česka a velké části Evropy, severu Spojených států, Kanady nebo severozápadní Afriky lidé mohli pozorovat zatmění částečné.

Čtěte také

Češtinu můžete slyšet desítky miliard kilometrů od Země. Sonda Voager 1 je vzdálená 1 světelný den

Na švédském ostrově Gotland objevili vědci ostatky těhotné ženy z doby kamenné. Archeologové objevili v jeskyni na ostrově Gotland ve Švédsku ostatky těhotné ženy z doby kamenné, jejíž stáří odhaduje na 9000 let. Odborníci nález označili za velmi neobvyklý. Na ostrově v Baltském moři zahájili vykopávky, v roce 2023 objevili ostatky mladé ženy, která byla pohřbena, měla v děloze velmi zachovalý plod. Experti odhadují, že ostatky jsou staré 7-10 000 let, ale vzhledem k místě nálezu je podle nich nejpravděpodobnější stáří 9000 roků. Věk bude určený radiokarbonovou metodou. Nález těhotné ženy z tak pradávné doby značí, že lidé Gotland osídlili krátce poté, co se vynořil z Baltského moře po poslední době ledové a že nešlo jen o průzkumníky.

Žraloci tygří sežerou téměř cokoliv, pomáhají tím oceánům. Žraloci tygří patří k nejméně vybíravým predátorům. V živočišné říši, jejich jídelníček zahrnuje desítky druhů mořských i suchozemských zvířat, ale také lidský odpad. Od pneumatik přes registrační značky až po televizory nebo kondomy. Právě díky tomu však podle odborníků hrají důležitou roli při udržování zdravého mořského ekosystému. Žraloci tygří dorůstají délky několika metrů a patří k největším dravým žralokům na světě. Díky svým zvláštním chutím si vysloužili přezdívku popelnice oceánu. Mají silné čelisti a ostré pylovité zuby, které jim umožňují rozdrtit i krunýře mořských želv nebo schránky mlžů. V jejich žaludcích vědci našli například tuleně, rejnoky, mořské hady, velryby, ptáky, psy, kozy, kočky nebo antilopy. Objevily se v nich ale také obaly od brambůrků, cigarety, pneumatiky, registrační značky nebo části televizorů.V jednom případě údajně dokonce i kompletní brnění.

Čtěte také

V Paříži našli sešit s doposud neznámou Mozartovou hudbu. S rozluštěním pomohla i česká odbornice

Za několik let se na pražském Albertově otevře největší vědecké centrum v novodobé historii Univerzity Karlovy. Univerzita Karlova má ambici posunout českou vědu na světovou úroveň. Na pražském Albertově staví biocentrum za bezmála 5,5 miliardy korun. Teď pro něj hledá v mezinárodním výběrovém řízení globálního lídra, uznávaného vědce, který určí strategický směr špičkového vzdělávání a také výzkumu. Nové centrum do tří let propojí přírodovědce, lékaře i matematiky a fyziky v jednom z největších univerzitních projektů v Česku. Společný projekt Přírodovědecké, První lékařské a Matematicko fyzikální fakulty Univerzity Karlovy propojí výuku se špičkovým základním i aplikovaným výzkumem, po dokončení v něm najde zázemí přes 800 zaměstnanců a až 700 studentů. Studenti zde se vlastně budou učit vědou. To je nejlepší způsob, jak studenty připravit na zahraniční stáž.

Archeologové u Těšetic na Znojemsku skládají příběh lidí, kteří zřejmě patřili mezi první zemědělce střední Evropy. Na poli u Těšetic na Znojemsku odkrývají archeologové z Masarykovy univerzity v Brně pozůstatky jedné z nejstarších zemědělských vesnic ve střední Evropě. Lokalita se jmenuje Amerika a podle vědců byla zřejmě domovem prvních moravských zemědělců. Výzkumníci tu teď zkoumají více než 7000 let starý dlouhý dům. Chtějí zjistit, kdo v něm žil i proč nakonec zanikl v plamenech. Jeden dům je ale jen začátek. Geomagnetický průzkum naznačuje, že celá pravěká vesnice byla mnohem rozsáhlejší. Proč ale stavby dlouhé až 40 metrů pravěcí zemědělci stavěli, zůstává dodnes předmětem debat.

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!