Za největší trapas české inteligence považuji Antichartu
V sobotu 3. září 2016 byl hostem Lucie Peterková v pořadu Návštěva po 18. hodině spisovatel, dramatik, básník a Pavel Kohout. Narodil se v roce 1928 v Praze, kde také roku 1947 maturoval na reálném gymnáziu. Už v té době byl přesvědčeným komunistou a to se také odráželo v jeho poezii. Pavel Kohout ale prošel velmi patrným osobnostním přerodem. Od počáteční bezvýhradné podpory stalinismu, přes postupné vystřízlivění až po účast na Pražském jaru a nucený odchod do exilu na konci 70. let 20. století. Nutno také říct, že v každé fázi své životní cesty, patřil vždy mezi ty nejaktivnější v daném proudu.
Jeho život nebyl rozhodně jednotvárný, protože přes až nekritický obdiv k poválečnému socialismu se v průběhu těžkých padesátých let a hlavně pak v rozvolněné době let šedesátých dopracoval, po pražském jaru až k sympatiím k reformnímu komunismu v Československu, který ale zatrhl Sovětský svaz vysláním okupačních vojsk.
Za největší trapas české inteligence považuji Antichartu. Dodneška nechápu, jak se mohli lidé poučení historií snížit k tomu, že odmítli nevinnou petici, která byla skutečně nevinná, protože v podstatě jenom konstatovala, že zákon, který Československá republika přijala - Charta lidských práv - není dodržován.Pavel Kohout
„Za největší trapas české inteligence považuji Antichartu. Dodneška nechápu, jak se mohli lidé poučení historií, podobně jako já, snížit k tomu, že odmítli nevinnou petici, která byla skutečně nevinná, protože v podstatě jenom konstatovala, že zákon, který Československá republika přijala - Charta lidských práv - není dodržován. A dodnes si myslím, že je to věc, která ještě nebyla zpracována v myslích našich lidí. Počínaje mistrem Gottem to všichni bagatelizují jako něco, co nestojí za řeč. Stálo to za řeč! Protože teprve tenkrát se skutečně utužila normalizace a teprve tenkrát Češi ztratili ten svůj obvyklý způsob překonávání překážek," říká Pavel Kohout.
Pavel Kohout názorově dospěl až mezi otevřené odpůrce totalitního režimu, což ho po podpisu Charty 77 stálo české občanství a on byl nucen zůstat v rakouském exilu. Mnohé z tohoto období popsal například v románu Kde je zakopán pes, který ukazuje praktiky StB v době normalizace.
V 60. letech se postupně začal přiklánět k reformním komunistům. Když byl roku 1968 zvolen předsedou KSČ v pražské pobočce SČS, stal se jednou z nejvýraznějších osobností tzv. Pražského jara. V roce 1969 byl z KSČ i ze SČS vyloučen.
V 70. letech se ocitl na indexu a jeho díla byla cenzurována, což jeho nepřátelství k režimu ještě prohloubilo. Stál také u zrodu Charty 77. Za to byl Státní bezpečností otevřeně šikanován.
V roce 1978 mu bylo povoleno vyjet s manželkou Jelenou Mašínovou na pracovní pobyt do Rakouska, kde měl roční smlouvu s Burgtheatrem. Návrat jim ale byl znemožněn a oba byli zbaveni československého občanství. Usadili se v Rakousku. Žijí ve Vídni, ale do Čech se často vracejí.
To jsou jen některé údaje z 20. století a v jedenadvacátém se s Pavlem Kohoutem sejdeme v Hradci Králové, kde je na návštěvě.
Proč přijel? A jaký vztah má právě k našemu kraji?
Pořad Návštěva s Lucií Peterkovou vznikl na zahrádce divadelního klubu u Klicperova divadla, poté, co se Pavel Kohout účastnil první čtené zkoušky své hry Vítězný únor, ve které autor, podle svých slov, uzavírá určitý kruh svého tvůrčího i soukromého života.
Hru ve světové premiéře, uvede soubor Klicperova divadla v říjnu roku 2016 v režii Břetislava Rychlíka.
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
