Za nejrůznějšími velikonočními zvyky, pověrami i úslovími se vydáme do krkonošské Jilemnice

31. březen 2021 10:53
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Za nejrůznějšími velikonočními zvyky, pověrami i úslovími (ilustrační foto)

Jak Škaredá středa a Zelený čtvrtek ke svému jménu přišly, nebo jaká „velikonoční" úsloví dodnes používáme - o tom se dozvíme v krkonošské Jilemnici. V tamním muzeu se s historikem Janem Luštincem sešla redaktorka Eliška Pilařová.

Velikonoce jsou svátky jara, všechno se začíná. Tvarem mazanců je vlastně Slunce.

Čtěte také

„Známe některé pověry, že bylo zvykem na Velký pátek umýt se studenou vodou v potoce, dávalo se slepicím do obruče zrní, aby nezanášely. Vymetala se světnice, aby se tam nedržel dotěrný hmyz."

„Pak se u kostela vždy dopoledne na Bílou sobotu pálil Jidáš. Lidé si nosili domů oharky a dávali je na pole a za trám, protože věřili, že tam neuhodí blesk. Josef II. tomu učinil rázný konec když nařídil, že ten popel musí být okamžitě rozmetán, aby se lidé k němu nedostali."

Hasební řád byl velice přísný, ale to není divu v dobách, kdy byly chalupy dřevěné.

„Z křesťanských Velikonoc je toho mnoho i v našem slovníku. Někdo si myje ruce, jiný se stal obětním beránkem, někdo nese svůj kříž, další musel podstoupit nějakou kalvárii. To jsou přece všechno velikonoční termíny. Takže si mne teď můžete vzít klidně na paškál."

Za nejrůznějšími velikonočními zvyky, pověrami i úslovími (ilustrační foto)

Paškál, to je obrovská svíce.
„Byla to svíce posvěcená na Velikonoce. Byla v kostele a když měl někdo promluvit pravdu, tak přísahal před paškálem."

Měl kápnout božskou spolu s odkapávajícím voskem paškálu.

Čtěte také

A co tedy středa zvaná Sazometná, Škaredá nebo Svatá?
„To je už opravdu těsně před Velikonocemi a je to symbol. Začíná období, kdy budeme uklízet. Období určité očisty jednak v rovině reálné, bílilo se a uklízelo, ale současně se měl člověk nějakým způsobem uklidit nebo vyčistit uvnitř, to je také důležité."

A z Pašijového týdne jsou nejvýznamnější Zelený čtvrtek, Velký pátek a Bílá sobota.
„Zelený čtvrtek má docela zajímavou historii. Píše se o tom, že se jedly zelené pokrmy, ale ono to zřejmě vzniklo z německého výrazu Greindonnerstag, tedy lkavý čtvrtek, což má svoji logiku, protože se připomíná Poslední večeře páně. Ale Němci si to zkomolili a my jsme to převzali, takže Zelený čtvrtek."

„To je okamžik, kdy všechno zmlkne, už se nehraje ani na varhany, ani se nezvoní. A nastupovaly řehtačky. My tady máme nádherné, obrovské, které mohly být umístěny i na věžích a byly skutečně schopny zvukově ovládnout i velkou obec," dodává Jan Luštinec.

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související