Z Ukrajiny před válkou už do České republiky uprchlo přes sto tisíc lidí. Přibývají i na Broumovsku

V broumovském výběžku je momentálně zhruba stovka uprchlíků z Ukrajiny. Odhaduje to jeden z koordinátorů pomoci Martin Minařík. Asi o polovinu zmiňovaného počtu se podle něj starají příbuzní a známí, druhá polovina se s žádostí o pomoc obrátila na úřady.

Čtěte také

Příběhy lidí ze slovensko-ukrajinské hranice vhání slzy do očí i ostříleným vojákům a policistům

Ty zatím místa pro ubytování uprchlíků mají a pomáhají jim vyřizovat potřebné formality, jako je třeba registrace v krajském asistenčním centru.

Včera se mimořádně sešli starostové 14 obcí sdružených v Dobrovolném svazku obcí Broumovsko a dohodli se na zřízení fondu na pomoc uprchlíkům. Každá z obcí do něj vložila 20 tisíc korun, což je nejvyšší možná částka o které může bez rady nebo zastupitelů rozhodnout starosta.

Peníze momentálně slouží k pokrytí těch nejdůležitějších výdajů spojených s příchodem Ukrajinců. Tedy vybavení domácností, doprava na úřady, dalších se například rozbilo auto, kterým z Ukrajiny přijeli a je samozřejmě zapotřebí i tohle řešit.

Dokáží se města a obce v Broumovském výběžku o uprchlíky postarat i v dalších měsících?

Podle některých starostů to může být problém. Řada nabídek na ubytování pro lidi z Ukrajiny totiž přišla například z kempů a táborů.

Čtěte také

Bývalá porodnice Oblastní nemocnice Náchod se stává dočasným domovem pro uprchlíky z Ukrajiny

Je proto možné, že jejich majitelé a provozovatelé u sebe uprchlíky nechají jen několik týdnů, maximálně měsíců. Zkrátka do začátku hlavní turistické sezóny.

Co bude dál totiž nikdo neví. Lidí utíkajících před válkou přitom může v dalších dnech a týdnech dál výrazně přibývat. Toho se obává třeba starosta Broumova, kteří říká, že peníze pro lidi z Ukrajiny zatím město bere ze svého rozpočtu. Jak dlouho to ale bude možné netuší.

A v příhraničí navíc není pro utečence práce, alespoň to tvrdí starosta Broumova. I to tedy může v budoucnu znamenat problémy.

Je situace podobná i jiných částech Královéhradeckého kraje?

Čtěte také

Královéhradecké kongresové centrum Aldis se změnilo v asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky

Je to různé a situace se liší. Jiné je to ve velkých městech a jejich okolí a naopak třeba ve zmiňovaném příhraničí a dalších místech, kde je dlouhodobě nedostatek pracovních příležitostí a také více lidí žijících v sociálně vyloučených lokalitách.

Ptal jsem se například v Úpici na Trutnovsku, to je město s asi 6 tisíci obyvateli. Tam zatím evidují pouze tři rodiny z Ukrajiny a místo mají pro asi padesát dalších. Bydlení jim nabízí v městských ubytovnách nebo bytech. Nabídky práce se ale tamního starosty dají spočítat na prstech jedné ruky.

A samozřejmě i tam je otázka, jak by to vypadalo, kdyby se do Úpice a okolí najednou nastěhovalo několik desítek či dokonce stovek uprchlíků z Ukrajiny.