Z rozhledny na jihočeském Vysokém Kamýku přehlédnete kraj od Šumavy až po Brdy
Slovo Kamýk prý znamenalo ve staročeštině skála. A Kamýků najdete po naší republice hodně. Nemusí to být jen skály. Jmenují se tak třeba obce nedaleko Příbrami a Litoměřic, přehrada na vltavské kaskádě, les u Prahy nebo pár kopců na různých místech naší země. Na jednom z nich, který se jmenuje Vysoký Kamýk a nachází se v jižních Čechách mezi Týnem nad Vltavou a Protivínem, stojí rozhledna.
Podle slov správce rozhledny Vladimíra Voneše začalo všechno v roce 1864, kdy byl na vrcholu Vysokého Kamýku vyměřen Vojenským zeměpisným ústavem bod I. řádu trigonometrické sítě rakousko-uherského mocnářství. Dodnes tam stojí 65 centimetrů vysoký žulový hranol.
V roce 1931 byla na vrchu Vysokého Kamýku postavena dřevěná pětipatrová zeměměřická věž. O deset let později už se tu místo ní stavěla sedmiboká věž kamenná. „Tenkrát tu nebyla žádná elektřina, všechno se dělalo ručně,“ připomíná Vladimír Voneš s tím, že dobové fotografie a přesné historické popisky jsou dodnes k vidění přímo v rozhledně. Věž tehdy využívalo německé vojsko a po válce pak sloužila i jako hlídková protipožární hláska, ale už i jako turistická vyhlídka. Okolní stromy ji ale brzy začaly přerůstat.
V roce 2011 ji společnost T-Mobile Czech Republic a.s. rozšířila o nástavbu pro své technické vybavení. A věž i nadále slouží jako turistická rozhledna. Stojí ve výšce 627 metrů nad mořem, je vysoká 46 metrů a ve výšce 33 metrů nad terénem je umístěna vyhlídková plošina. Na vrchol vede 160 roštových schodů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.