Z pěti bran zbyla v Jihlavě jen jediná. Nabízí krásný výhled na město a okolí

15. prosinec 2014
Česko – země neznámá

Pokud někdy zavítáte do Jihlavy na Vysočině a budete si ji chtít opravdu pořádně prohlédnout, pak určitě vystoupejte na vrchol brány v ulici Matky Boží. I když si moderní doba a hlavně frekventovaná doprava vyžádala zbourání části starého opevnění včetně čtyř bran, dodnes je původní podoba města patrná. A nejlíp to uvidíte právě z výšky.

Brána Matky Boží v Jihlavě pamatuje úplné začátky města v polovině třináctého století. Zažila spoustu přestaveb, ale pořád stojí na svém místě. V domě, který k ní těsně přiléhá, dnes sídlí informační centrum a tudy je možné do brány vstoupit.

Cestou na vrchol se návštěvník dozví zajímavosti z historie města. Na stěnách tu visí staré plány, obrazy a v prvním patře je i model středověké Jihlavy. „Můžete na něm vidět kompletní opevnění města z patnáctého století se všemi pěti branami,“ říká Ivana Plachá z informačního centra.

Vstup do brány z vedlejší budovy

V prostorách brány jsou i reprodukce obrazů jihlavského rodáka, akademického malíře Gustava Kruma. „Stojíme před obrazem, který ukazuje Jihlavu v roce 1275. Je to jihlavská mincovna. Zajímavostí je, že už v té době měli problém s paděláním peněz,“ popisuje jeden z obrazů Ivana Plachá.

Brána Matky Boží je vysoká dvacet čtyři metrů. Specifickou podobu jí dává atikové završení koruny, lemované štíhlými motivy válcových arkýřů. „Vidíme odtud krásně naši radnici. Tehdejší vedení města tak mělo ze svého okna přímý výhled na bránu Matky Boží, aby vidělo, kdo přijíždí,“ ukazuje Ivana Plachá a přechází na druhou stranu: „Směrem k parku Gustava Mahlera je vidět zbytek opevnění i se zbytkem příkopu ve Věžní ulici.“

Pohled z vyhlídky na bráně na kostel Nanebevzetí Panny Marie

Brána je i výchozím stanovištěm naučné stezky „Jihlavská pevnost“. Ta dál prochází přes hradební parkán, místy, kde stávaly další čtyři brány, kolem malebné bašty v Divadelní uličce a do jihlavského podzemí. Stezka je značená informačními tabulemi a pomůže vám i brožurka, kterou si vyzvednete na informačním centru.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d835.7767952157839!2d15.58674517030901!3d49.39474093709389!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNDnCsDIzJzQxLjAiTiAxNcKwMzUnMTMuNiJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1418639534885" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.