Z perliček jde udělat i skútr, ale zákazníci jsou konzervativní, říká sklář zapsaný v UNESCO
Dnes budeme mluvit o tradici, která funguje v Poniklé v Podkrkonoší už od roku 1902. Marek Kulhavý je majitel firmy, které se podařilo zachovat staré technologie a udržet stále živou výrobu foukaných skleněných perel a vánočních ozdob. Jsou jediní na světě.
Marek Kulhavý převzal firmu po svém otci a dosáhl úspěchu, o kterém se nikomu ani nesnilo. Jeho firma Rautis, respektive proces výroby foukaných perel se dostal na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. V tomto seznamu je to teprve sedmý zápis s českou vlaječkou. Psal se rok 2020, jsou to tedy tři roky.
Je to určitě pocta a zároveň závazek. Jak se s tím popasovali?
Nejdůležitější je odpovědnost, ale je to taková ta odpovědnost v širším slova smyslu. My nejsme odpovědni jenom za naši firmu, my cítíme odpovědnost za celé to řemeslo, za všechny lidi, kteří se na tom řemesle podílejí, ale i za jiná řemesla, která mají k perlařině blízko. Nominaci podala Česká republika, tak aby nesla tíhu odpovědnosti, aby to neskončilo jenom na nás, to bychom se z toho zbláznili.
Udělám skok v čase do roku 1902, kdy Stanislav Horna založil firmu. Co o tom období víme dnes a co je pro stávající podobu vaší firmy z toho období nejpodstatnější?
Víme toho dost. Už v době, kdy k nám do vsi přišel Stanislav Horna, ve vsi peřlařina byla. Znám takový romantický příběh, že jedna holka z Poniklé šla do služby někam do Pasek, tam se zamilovala do ševcovského tovaryše, který ale, protože ho to moc nebavilo, tajně foukal perle. Oni se spolu s tou dívkou vzali, přestěhovali se do Poniklé a on s sebou to řemeslo přinesl. Z této doby je pro mě nejdůležitější, že se to řemeslo dodnes hodně předává v rodinách.
Výroba foukaných vánočních ozdob je hlavně pokora.
Jak a proč naučil Krakonoš chudé horaly perlařskému umění? Máte na to nějaký příběh?
Ten příběh samozřejmě existuje. Je to pohádka od Marie Kubátové. My si ho často vybíráme a používáme ho, protože víme, že k němu přišla v Poniklé. Ten příběh má jedno poslání – než abych někoho podaroval chlebem, tak ho naučím jak pěstovat obilí a jak z toho udělat mouku a upéct chleba. To je příběh o Krakonošovi, kdy za ním přišel chudý Matěj, ať mu pomůže, on ho naučil foukat sklo, stříbřit. V té pohádce je opravdu technologický postup.
Zajímá mě, jak moc se vyvíjí design. Vyrábíte teď ještě něco z toho, co bylo v katalogu třeba před 120 lety?
Rozhodně ano. Ono to je tak, že ty ozdoby jak jsou tradiční, tak i zákazníci jsou konzervativní. To znamená, když máte něco po babičce, tak se vám to líbí a máte to v sobě, že si vedle toho nepověsíte nějaký moderní design. My jdeme samozřejmě s dobou. Třeba před deseti patnácti lety za mnou přišel kamarád, který sem dovážel sněžné skútry, tak jsme mu dělali skútry. Jde to často s tím, co zákazník chce a s tím ještě souvisí to, že jsme začali spolupracovat s některými designery, tam jsou ty kolekce opravdu odvážné. Spolupráce s nimi je zajímává v tom, že i nám to rozšiřuje obzory.
Poslední otázku pokládá umělá inteligence: Stalo se vám někdy, že jste vyrobili vánoční ozdobu, která byla tak krásná, že jste se jí nechtěli vzdát?
Staly se nám takové věci, že když jsme ještě jezdili na veletrhy turistického ruchu, dělali jsme tam ty opičky, které něco předvádějí a na tom stánku zaujmou. Když tam čtyři dny stojíte, tak nevyrábíte pořád jednu hvězdu, takže tam jsme si pak hráli, vymýšleli. Já jsem tam vyrobil auto. Hodně těchto ozdob, co jsme tam vyrobili, máme na stromečku.
Otevřelo UNESCO další dveře? Jakou nejdůležitější vlastnost by měl mít sklář? Jak se liší nynější technologie od technologie v roce 1902? A používají perlaři slang?
Související
-
Dřevo na hračky schne dva roky, pak musí v dílně dokřupnout
Obec Krouna u Hlinska už v 19. století proslula výrobou hraček a dodnes se tam vyrábějí. Pozvání do Záletů přijal muž, který tuto tradici udržuje při životě, Zdeněk...
-
Největší výrobna foukaných ozdob krášlí vánoční stromky po celém světě
Výrobna v Horním Bradle na Chrudimsku existuje už téměř sedmdesát let. Většina vánočních ozdob, které skláři ve výrobně ručně vyfouknou a další šikovné ruce je post...
-
Adolf Vondrka: na sádkách se narodil, teď se stará o 52 rybníků
Když se řekne rybníkářství, vybaví se většině nás jihočeské rybníky a slavný stavitel Jakub Krčínský z Jelčan a Sedlčan. Ještě před rokem 1583 ale vznikaly velké ry...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.