Z několika zrnek vědci z Mendelovy univerzity zjistí, zda se v osivu nacházejí nežádoucí bakterie

Čtěte také

Česká mobilní aplikace by mohla pomoci předpovídat náhlé ataky i skrytý rozvoj roztroušené sklerózy

Americká společnost SpaceX provedla jedenáctou letovou zkoušku své vesmírné lodi Starship. První stupeň Super Heavy podle plánu zanikl ve vodách Mexického zálivu, samotná loď následně završila 66 minutový let ve vlnách Indického oceánu. Nynější start, jak upozorňují média, znamenal konec éry stávajících generací Super Heavy a Starship, do kosmu tak již budou létat jen nové verze těchto nosičů i lodí. Loď Starship je spolu s nosičem Super Heavy největší a nejsilnější raketou na světě o výšce 123 metrů, což je více než dvojnásobek výšky pražské Petřínské rozhledny. 

Vědci z britské Univerzity v Cambridgi si připisují nemalý úspěch. S využitím kmenových buněk lidí vypěstovali v laboratoři struktury podobné embryu, které pak produkovaly lidské krevní buňky. Tento průlom otevírá nové možnosti pro regenerativní medicínu, která využívá vlastní buňky pacienta k opravě poškozených tkání. Lidské kmenové buňky používané k pěstování embryonálních struktur mohou být vytvořeny z jakékoli buňky v těle. To znamená, že tento přístup by mohl také připravit cestu pro produkci krve, která je plně kompatibilní s vlastním tělem pacienta.

Čtěte také

Dřevěný chodník z druhé poloviny 13. století objevili archeologové v samém centru Hradce Králové

Britští vědci díky zkamenělině z jihoanglického pobřeží popsali nového mořského ještěra z řádu ichtyosaurů. Podle serveru BBC ho pojmenovali Xiphodracon goldencapensis, s odkazem na tvar jeho lebky a místo nálezu zkameněliny. Tato fosilie je zatím jediným známým exemplářem nově popsaného živočicha. Zkamenělinu tvora objevil v roce 2001 sběratel u kopce v Golden Cap v hrabství Dorset. Tato jihoanglická lokalita je známá četnými nálezy zkamenělin dinosaurů a ichtyosaurů. Následně fosilii koupilo muzeum v Kanadě. Teprve nedávno se britským vědcům po plné analýze podařilo určit, že jde o dosud neobjevený rod a druh.

Vědci ze Zahradnické fakulty (ZF) Mendelovy univerzity v Brně umí z několika zrnek zjistit, zda se v osivu nacházejí nežádoucí bakterie, které by ohrozily úrodu. Určí také to, do jaké míry je napadená konkrétní šarže osiva. Vědecký tým rovněž vyvíjí přípravky na ochranu rostlin, které méně zatěžují životn prostředí. Nakažení osiva vědci zkoumají na bakterii označované Xcc, která způsobuje bakteriální černou žilkovitost brukvovitých rostlin. Zkoumané osivo ponoří na několik hodin do roztoku, kde nabobtná, pak jej rozdrtí a testují pomocí technik založených na PCR testování.

Čtěte také

Vědci popsali téměř kompletní želví krunýř z Ahníkova na Mostecku starý přibližně 20 milionů let

Stopy pesticidů mohou pronikat do bioplodin nebo na soukromé zahrádky. Stopy pesticidů vedou od polí až do míst, kde bychom je nečekali. Vědecký tým z Centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně zkoumá tyto látky, které se v půdě hromadí rok co rok. Ukazuje se, že v různých směsích mohou pronikat i do bioplodin nebo na soukromé zahrádky. 

Plzeňští archeologové se vrátili z prvotního průzkumu bývalých gulagů na území dnešního Kazachstánu. Jde o pracovní tábory ze 30. až 50. let 20. století. Samotné archeologické práce tam začnou v příštím roce, ale už teď tam našli několik artefaktů, které vypráví každodenní život v táboře pro politické vězně. Podle odborníků tam trpěli Češi i Slováci. Tři body na mapě, kde v minulém století v oblasti Karagandy a Žezkazganu v Kazachstánu ležely pracovní tábory pro politické vězně, vědci dopředu znali díky předchozí expedici organizace Gulag.cz a historickým špionážním satelitním snímkům americké armády. Nález dalších tří táborů ale při prvních průzkumech na zemi i s použitím dronů překvapil jak historiky z organizace a vědce ze Západočeské univerzity v Plzni, tak místní odborníky. 

Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. století je vývoj tak překotný, že kdo chvíli stál, už stojí opodál!