Z nalezeného drátu se vyklubala bronzová štítová spona. Jedna z největších a nejstarších v Čechách

O příběh unikátní štítové bronzové spony se v doprovodu bývalého ředitele novoměstského muzea Jiřího Hladíka zajímala redaktorka Vlaďka Wildová.

Čtěte také

Barokní lékárna z kláštera Milosrdných bratří je chloubou muzea v Novém Městě nad Metují

Nové Město nad Metují, jedno z nejmalebnějších měst českého severovýchodu, až donedávna vlastní muzeum nemělo. To bylo založeno teprve před více než dvěma desítkami let. Tím se zároveň splnil sen několika generací milovníků historie, kteří o totéž usilovali více než 100 let.

Myšlenka opět ožila v roce 1989, kdy byl pro účely muzea vybrán historický dům čp. 1226, který se v dalších letech dočkal rekonstrukce. Od ledna 1996 nastoupil do novoměstského muzea jeho první správce, později ředitel Jaroslav Resl. Mezitím získalo muzeum do správy další dvě budovy v městské památkové rezervaci a své působení tak rozšířilo i o galerii a infocentrum.

V domě Na Zadomí čp. 1226 najdete expozici zaměřenou na historii města, řemesla a přírodu regionu. Je tam mimo jiné i část barokní klášterní lékárny a měšťanský betlém. V létě odtamtud mohou návštěvníci vyjít do bylinkové zahrádky na skalním ostrohu, odkud je mimořádný výhled nejen do údolí řeky Metuje.

K novoměstskému muzeu patří i Městská galerie Zázvorka v budově bývalé šatlavy a přilehlá věž. Ve Spolkovém domě na Husově náměstí mají své prostory depozitáře, knihovna a kanceláře muzea. Historickou budovu využívají i místní spolky a další instituce, v přízemí pak sídlí informační centrum.

Čtěte také

Čas má pro nás plné kapsy překvapení. V Novém Městě nad Metují chystají novou expozici hodinářství

Novoměstské muzeum se pyšní bronzovou štítovou sponou, která byla objevena v roce 1999 při výkopových pracích asi 20 metrů od muzejní budovy. Dělníci si původně mysleli, že našli jen kus smotaného drátu, přesto však předmět předali odborníkům. Nález spony a opodál umístěných žárových hrobů potvrdil, že novoměstský skalnatý ostroh byl osídlený už v pravěku.

Bronzová spona pochází z doby, kdy naše území osidlovali lidé slezskoplatěnické kultury. Sloužila jako ozdoba, kterou byl sepnutý oděv a pravděpodobně ji vlastnil vysoce postavený člověk.

(Reportáž je součástí cyklu: Východočeská NEJ)