Vždy v životě hledám, co mne baví. Historička umění Eliška Fučíková ctí své předky a sází na úsměv
V rozhlasové Návštěvě vám představíme historičku umění Elišku Fučíkovou. Žije v Praze, ale redaktorka Vlaďka Wildová za ní přijela do Bradlecké Lhoty, kde má rodové kořeny, půvabnou roubenku i vzpomínky na dětství a rané mládí.
Právě tady působil její dědeček, regionální historik Josef Jan Fučík. Nepochybně osobnost, která vykonala obrovský kus práce pro Bradleckou Lhotu, i celý lomnický region.
Čtěte také
Eliška Fučíková, historička umění, zasvětila svou kariéru malířství, kresbě a grafice rudolfínského období. Zabývala se také památkovou péčí a restaurováním.
V minulosti, po Sametové revoluci, byla dlouhá léta ředitelkou Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky a kurátorkou řady historických uměleckých výstav (Rudolf II a Praha, Albrecht z Valdštejna a jeho doba…)
Je autorkou četných publikací, například „Praha renesanční“ a „Praha rudolfínská“, Obrazárna Pražského hradu, Rožmberkové, Rudolfínská kresba, Svatá Anežka Česká - princezna a řeholnice, Valdštejn…
Studovat něco „pořádného“
„Zájem o historii umění ke mně přišel dost pozdě, až před maturitou, kdy jsem musela oznámit, na jakou školu podám přihlášku. Docela dobře jsem se učila a když jsem oznámila, že jsem se rozhodla pro dějiny umění, učitelé mě přemlouvali, ať si vyberu něco pořádného, že tohle je zábava pro buržoazní slečinky.“
„Ale já si trvala na svém, i když jsem nevěřila, že se na tak výběrový obor dostanu: brali jen čtyři studenty. A ono to vyšlo dokonce napoprvé.“
Štěstí pro nedělňátko
„Když jsem se později rozhodovala, o čem budu psát svou diplomovou práci, věděla jsem, že to bude téma ze starého umění. Inspirována tím, co jsem znala z tatínkovy sbírky, zajímala jsem se o kresbu jako nejbezprostřednější projev každého umělce.“
Čtěte také
„Proto jsem chtěla psát o české barokní kresbě, ale jak mě upozornil můj profesor, tohle téma bylo už před několika léty zpracované jednou kolegyní a tak mi doporučil, abych se věnovala kresbám mistrů, kteří pracovali na dvoře Rudolfa II.“
„Já jsem nedělňátko a mívám štěstí, že občas natrefím na něco, co mě na dlouhou dobu zaujme a přivede k zajímavým tématům. To, co jsem si vybrala a to, co se stalo mým posláním, tak to bylo vybráno dobře.“
V rozhlasové Návštěvě u Elišky Fučíkové se dozvíte mimo jiné i to, proč v raném mládí nebývala opálená, čím ji pro budoucí profesi inspiroval tatínek a kdo ji vedl k tomu, aby nikdy nezapomínala na úsměv.
Příjemný poslech!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
