Výzvy a posuny mám prostě v hudbě rád, usmívá se písničkář Václav Vaňura, který vystupuje jako Láska
Představíme vám novou písničku zpěváka Lásky alias Václava Vaňury s názvem Dva z jiný planety. Vašek pochází ze Dvora Králové nad Labem, ale už dlouho žije a pracuje v Praze. Byl kytaristou pražské punk rockové skupiny Ovoce, předtím také Zakázané ovoce, než se vydal na svoji sólovou muzikantskou dráhu.
Máte Václave krásnou přezdívku, pseudonym Láska.
Je to blázinec, musím občas vysvětlovat, jak to vzniklo. Kluci v kapele Zakázané ovoce vymysleli, že druhá polovina mého jména Václav zní jako "love", tedy láska. Tak jednoduché to je. A já vždy říkám, aby to nevypadalo, že jsem si to vymyslel sám. Občas někdo třeba zdraví svoji lásku, já se otočím a koukám, že to není na mě.
Kluci v kapele vymysleli, že druhá polovina mého jména Václav zní jako "love", tedy láska. Tak jednoduché to je.
Václav Vaňura, písničkář
Kdo je tedy písničkář Láska?
Napsal jsem si ke čtyřicátým narozeninám písničku s názvem Hipster v přechodu. Takže jsem hipster v přechodu. Pocházím ze Dvora Králové nad Labem, ale zhruba ve 20 letch jsem odešel do Prahy studovat učitelství pro první stupeň základní školy a už jsem tam zůstal.
Čtěte také
Když jste jako malý kluk chodil po Dvoře Králové nad Labem, prozpěvoval si s kytarou a brnkal?
Kytara přišla až v pubertě, já jsem chodil na klavír a má babička mě vždy vedla ke zpěvu, ona byla velký milovník Karla Gotta. Takže děda mi udělal dřevěný mikrofon a já jsem u nich vždy s gramofonem vařil písničky Goťáka. Na gymnáziu ve Dvoře jsme měli nějakou sranda kapelu, tam jsem se naučil trošku hrát a stejně to bylo všechno kvůli holkám.
Jak to potom bylo s muzikou v Praze?
Prošel jsem několika kapelami, různých žánrů. Potom jsem se dostal ke klukům do Zakázaného ovoce a tam se to rozjelo. Po nějakém čase jsem se pak vrhl na sólovou dráhu a tam jsem dodnes. To rozhodnutí odejít z kapely vyplynulo z určitých okolností, něco se porozpadalo a tak jsem si dal asi rok pauzu, abych vymyslel, co sám se sebou. A naskočilo tam, že prostě budu kluk s kytarou.
Je těžké se postavit sám na jeviště?
Něco tam je. Já mám dodnes před každým vystoupením trochu trému, i když to tak nevypadá. Ale myslím si, že to je přirozená součást, že jít tam bez respektu a bez trémy by asi nebylo úplně správně. Takže začátek byl trošku jako otázka: Mám na to? Zvládnu to?
Jakou muziku děláte, jste nějak žánrově vyhraněný?
Dělal jsem různé žánry, ale teď vystupuji opravdu sám s kytarou, takže tam jsou možnosti omezené. Nezahraji dechovku ani metal. Snad jedině kdybych se hodně snažil. Takže hraji řekněme pop folk, něco takového.
Čtěte také
Váš nový singl se jmenuje Dva z jiný planety a je to duet se zpěvačkou Marií Tilšerovou. Možná si ji nejdřív poslechneme a pak si k ní třeba něco řekneme. Čím jste se inspiroval při jejím skládání?
Život přináší různé situace a tohle tam nějak naskočilo. Text jsem napsal se svým kamarádem Davidem Konopáčem, ale nebylo to nic konkrétního. Témata střídáme a tady zrovna naskočila taková hezká nostalgie po něčem, nic určitého. A tak nám to tam zapadlo.
Muziku si tedy skládáte sám a texty ve spolupráci?
Záleží jak kdy, některé texty si napíšu sám, jindy s někým ve spolupráci. Dnes se to dělá docela hodně, že se skládají věci na dálku nebo se na nějakém kempu sejdou tři lidé, kteří se třeba nikdy neviděli a do večera musí spolu napsat písničku.
Vy jste nám přivezl i cédéčka.
To se dnes už příliš nenosí, to je pravda. Já jsem tuhle desku potom udělal i na vinylu. Ale někdo ještě CD přehrávač má a jinak si to koupí lidé třeba jako takovou podpis kartu, je to jistá forma podpora interpreta. Jinak samozřejmě Spotify a další dnes už tradiční přehrávače a platformy. Bez toho to už asi dnes nejde.
Vystupuji sám s kytarou, nezahraji dechovku ani metal. Snad jedině kdybych se hodně snažil. Takže hraji řekněme pop folk.
Václav Vaňura, písničkář
Jak vzpomínáte na již nostalgickou dobu cédéček a vinylových desek?
Vinylové desky jedou ještě pořád, ty se vrátily. A na cédéčka vzpomínám, když jsme si je vypalovali, nebo MP3. Také jsme jezdili do Polska pro kazety, to byl vždy šlágr. Dodnes mám kazetu a hraje mi tam nějaká písnička, skončí strana a skončí v půlce písnička. A na druhé straně začíná to pak tou druhou půlkou jede dál. Kdyby to originál interpret, tak se asi zblázním.
Čtěte také
Přijel jste dnes na motorce, což máte rád. A sporty obecně máte rád také?
Kitesurfing, basketbal se snažím pořád hrát. A motorka, to je velká vášeň. Teď jsme se synem týden jezdili po Evropě. Ale baví mě spousta věcí. Adrenalin mám rád.
Jak si užíváte letošní léto?
V rámci možností. Je naštěstí spousta koncertů, takže hodně jezdím, ale byl čas i na dovolenou. Příští týden ještě jedeme na chalupu s dcerou. A počasí je teď super, dá se jezdit na motorce. Já mám léto rád, nemusím podzim, kdy fouká a prší. Jakmile začne vylézat jaro, tak mě to nabije energií a jsem spokojen.
Co vás čeká v nejbližší době za koncerty? Budete hrát i v našem kraji Královéhradeckém nebo u sousedů v Pardubickém kraji?
Začátkem září mám koncert v Pardubicích. Jinak dojedu léto a ještě září, říjen mám trochu volnější a v listopadu mám pár koncertů s Petrou Janů. To bude zajímavé spojení, to bude zase úplně něco jiného. Já vám výzvy a posuny v hudbě rád.
Tak vám přejeme co nejvíce takových výzev, ať se vám daří. Ať vás provází v životě láska.
Láska je tu s vámi.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.


