Výzkum migračních cest hus velkých pokračuje. Podle dat došlo k výraznému posunu zimovišť na sever

Zoolog Michal Podhrázský ze Safari Parku Dvůr Králové, kterého oslovila redaktorka Dana Voňková, vás seznámí s jejich dalšími plány.

Projekt migrace hus velkých zajišťuje zoolog Michal Podhrázský ze Safari Parku Dvůr Králové od roku 2012 společně s Českou zemědělskou univerzitou a Karlovou univerzitou Praha. V roce 2025 vyzval ke spolupráci také odborníky v Kazachstánu. Tato část projektu je teprve na počátku.

Čtěte také

Odborníci ze Safari Parku Dvůr Králové sledují už od roku 2012 migrace hus velkých. Co ukazují data?

Základním principem práce na tomto projektu je individuální značení ptáků kroužkováním, při kterém se jedinci připevní na dolní končetinu kroužek s individuálním kódem. První husy byly na našem území okroužkovány už v roce 1934.

K jednoduššímu získávání zpětných hlášení se u některých druhů používá takzvané barevné značení, díky němuž lze jedince identifikovat bez odchytu. U hus se používají barevné kroužky, barevné kroužky s kódem a barevné krční límce s kódem. K získání detailních informací o přesunech a migraci se používají různé vysílače.

V roce 2010 byly u nás u hus poprvé použity konvenční vysílače a v roce 2012 byly poprvé použity GPS GSM vysílače.

Výzkum migračních cest hus velkých pokračuje také v Kazachstánu|foto:Safari Park Dvůr Králové

Čechami prochází hranice mezi západoevropskou a středoevropskou populací hus velkých, což se projevuje tím, že husy ze západu Čech létají zimovat přes Švýcarsko do Francie, zatímco husy z ostatních oblastí využívají středoevropskou tahovou cestu, do níž patří Rakousko, Maďarsko, Itálie a výjimečně i Tunisko a Alžírsko. Hranice se však v průběhu let mění.

Čtěte také

Projekt sledování migrace husy velké zjistil, že se zimoviště výrazně posunula na sever

Z výsledků rovněž vyplývá, že za posledních 30 let došlo k výraznému posunu zimovišť na sever. Mezi odborníky se spekuluje o vlivu teplejších zim nebo globálních klimatických změn, podle Michala Podhrázského však významnou roli hraje také zvyšování počtu hus a degradace jejich zimovišť v severní Africe.

Husy totiž nejsou schopné překonat Saharu, takže jim při omezeném počtu zimovišť v severní Africe nezbývá než pokusit se zimu přežít severněji. Dnes tak naše husy přečkávají studené roční období i na jižní Moravě nebo v oblasti Neziderského jezera na hranici Rakouska a Maďarska. Dalším zimovištěm je střední Itálie.

Ornitologové samozřejmě postupují při odchytu ptáků velmi šetrně. V případě, že využijí GPS vysílače, je identifikace ptačích jedinců možná i bez odchytu.