Vyzkoušeli jsme cyklostezku podél říčky Rokytka: Špatné značení, dobrý asfalt

Cesta podél Rokytky je trochu jako záhada hlavolamu. Ale jak se říká, kdo nikdy nezabloudil v Praze, jako by nebyl. „Cyklostezku jsem si musela projet hned dvakrát, abych si byla jistá, že nebloudím. Malý problém je, že tady nejsou úplně jasně viditelné žluté značky s označením, kudy máte jet, takže pokud ji neznáte, tak často musíte zastavovat a sem tam se i vracet,“ komentuje Lenka Vrzalová.

Většina značek je schovaná za stromy. |foto: Lenka Vrzalová

Trasa má ale samozřejmě i příjemné plusy.  „Od silnice Freyova je cyklostezka naprosto luxusní - hladký asfalt a jede to i na těžký převod. I bruslaři si tu užijí své, protože to opravdu jede,“ říká dále. Reportérka Lenka také upozorňuje na mnoho chodců a maminek s kočárky, takže jízda občas připomíná slalom.  „Jakmile dojedu na konec trasy ke Kejřovu parku, můžu si vybrat, jestli pojedu dál. Kdo by chtěl pokračovat, tak se musí napojit na stezku A43. Ta ale vede pouze do takzvaného mezitratí a podle mapy už je trasa spíše kamenitá,“ upozorňuje reportérka.  

Naše reportérka Lenka Vrzalová na cestách. |foto: Lenka Vrzalová

A shrnutí? „Zarazilo mě špatné značení. Naopak příjemně mě překvapil povrch, který je v druhé části cyklotrasy výborný. Trasa není úplně dlouhá, takže ji máte projetou maximálně za půl hodiny. Krajina kolem Rokytky není úplně zajímavá, ale přesto na vás dýchne kus přírody. Je to ideální cesta na běh, kolo nebo inline brusle,“ uzavírá.