Vysíláme vzpomínkový rozhovor s Wabi Daňkem

Vzpomínkový rozhovor s Wabi Daňkem vysíláme v pondělí 20. listopadu 2017 po 18. hodině.

Stanislav Wabi Daněk je pojem, který jistě něco řekne i člověku, který není úplně obdivovatelem folk & country muziky. Původně člen trampských kapel Plížáci nebo Rosa a držitel několika Port, hranice tohoto žánru už dávno překročil.

„Chtěl jsem zpívat jako Paul McCartney, koupil si baskytaru a pak zjistil, že to nejde, protože jsem o celou oktávu pod ním,“ vzpomíná Wabi Daněk na začátky v 60. letech. Kytaru prodal a začal si psát písničky sám. Ty trampské. A úspěšně. Jeho první album neslo název Rosa na kolejích.

Rosa na kolejích se stala trampskou hymnou

Přitom prý tak nějak „přišla sama.“ Když ji nahráli, jeli ještě v noci za hudebním kritikem Jiřím Černým, aby mu ji pustili. „Vzali jsme půl demižonu vína a šli spolu k rybníku. Ale došly nám baterie.“ Na další „Rosu“ prý čeká dodnes. „Ale že bych nějak aktivně pobíhal a hledal, to ne.“

Písně Wabi Daňka vznikaly z přetlaku. „Musím mít pocit, že to, co chci říct, je nesmírně důležité A o tom v posledních letech nejsem úplně přesvědčený. Svět je plný důležitých sdělení. Co je mu po nějakém Daňkovi?“ Přesto dál píše. „Ale říkám tomu blbosti.“

Neublížit

Kromě písní napsal i knihu vzpomínek s názvem Neublížit. „Když člověk dobývá svět, tak je problém neublížit. Ale postupem času je čím dál snazší nemyslet na sebe,“ přemýšlí nahlas. V knize toho na sebe hodně prozrazuje.

„Prali se ve mně čerti s anděly, ale kývl jsem na to.“ Z jakého důvodu? „Stařecká chlubivost?“ směje se. Pak zvážní. „Myslím, že moje zkušenosti jsou přenosné a mohly by někomu pomoct.“