Výročí geniálního básníka aneb putování ve stopách Máchovy Pouti krkonošské

6. listopad 2021

Přesně před 185 lety zemřel jeden z největších českých básníků. Karel Hynek Mácha odešel dva dny před svou svatbou a deset dní před svými šestadvacátými narozeninami. Jeho dílo výrazně ovlivnila i osmidenní cesta z Prahy do Krkonoš. Pouť krkonošská.

Čtěte také

Básník lásky Karel Hynek Mácha zemřel ve věku pouhých 25 let

Mezníkem v životě Karla Hynka Máchy a rozhodujícím krokem do světa české literatury se stala Pouť krkonošská. A tak se vzpomínkou na mistra českého romantismu se na ní zastavila s historikem Miloslavem Bařinou reportérka Eliška Pilařová.

Přibyslav, na rohu hřbitova. Místo, odkud Mácha maloval. Před námi Sněžka, za námi Uhlíře, Radkyně, kousek dál Pecka. Podívat se očima Karla Hynka Máchy je skutečně zážitek. Pochopíme mnohé.

„Pochopíme všechno už kolem Jičína. On tam píše: Tábor a hory. Rozmanitost je hlavní náladou krajiny této. A tady v Přibyslavi poznamenává, že vidí Sněžku. A také se stýkal s lidmi. Tady v hospodě poslouchal příběhy. Hrad Pecka, fantastický příběh Kryštofa Haranta. A tady už to myslím nabíralo onu sílu, to těšení se na výšku a na hory."

Karel Hynek Mácha (*16. listopadu 1810 Praha-Malá Strana - +6. listopadu 1836 Litoměřice) byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj (1836), jedna z nejvydávanějších českých knih. Na přelomu srpna a září 1833 podnikl s přítelem Eduardem Hindlem tzv. Krkonošskou pouť. Během ní navštívil mj. Valečov, Kost, Trosky, Radim u Jičína, Třebihošť. Máchův podpis se nachází v pamětní knize Sněžky (28. srpna 1833). Cesty do těchto končin Mácha uskutečňoval i v následujících letech.

Čtěte také

Cesta k člověku je jediná správná a kromě té, žádné jiné cesty není - životní krédo Josefa Šíra

„Mám vždy pocit, jako kdyby se Mácha dal do klusu a zrychlil. Ale tím také ustupuje počet zápisů v zápisníku."

Ale tohle je skutečně nádherné místo, roh hřbitůvku v Přibyslavi. Nikdy bych nevěřila, že z takového úhlu je odtud vidět Sněžka.
„Je to tak. A když koukáme na Pecku, tak najdeme velice přesně podle Máchovy kresby, že on nejdříve celou Pecku oběhl, nakreslil ji takřka ze všech stran a pokračoval potom k tajemným Krkonošům, které jsou odtud vidět."

Čtěte také

Tajemství vzniku podoby a celého vývoje Krkonoš poodhalila před 235 lety první vědecká expedice

„Jejich velebnost Máchu hnala. Vždy se tvrdilo, že na Sněžce byl 30. srpna. Kvůli tomu, jak kříž na kapli rozděloval úplněk. Ale historická vrcholová kniha uložená v Polsku dokazuje, že je tam podepsán už 28. srpna."

„Myslel jsem si, že u Máchy už nejde nic nového objevit, ale jde najít. Jen musíte zůstat v krajině a stát se trošku tím Ignácem, jak říkám. A snažit se být básníkem. To je dobré."

To je ta správná vlastivěda. V té době musely mít Máchovy zápisy obrovskou cenu. Nejen pro něj a jeho práci. Kdyby tenkrát chtěl Mácha vydat bedekr, to by bylo čtení.
„No to by bylo něco úžasného."

autoři: Eliška Pilařová , baj

Spustit audio

Související

Nejslavnější krkonošská Svatováclavská pouť se koná každoročně v Pasekách nad Jizerou

Jméno nejslavnějšího českého světce Václava je vepsáno zlatým písmem i do historie krkonošských Pasek nad Jizerou. A přidáme i netradiční pozvání na pouť.

Přehrát
Víc turistů = víc odpadků. Některá horská města a obce v Krkonoších bojují s přibývajícím odpadem

Pytle s různými odpadky, lahve, papírové obaly. To vše se povaluje u kontejnerů a popelnic v některých krkonošských městech a obcích. Čím víc turistů, tím je odpadu více.

Přehrát
Krkonoše a jedny z nejkrásnějších květů jiřin u nás? Přesvědčíte se v horské zahradě nad Malým Labem

„Na podzim, když kvetou jiřiny“ - tahle zlidovělá písnička pochází z jedné krkonošské vsi. Jeden ze členů spolku Dahlia pěstuje už 15 let krásné jiřiny na horském svahu.

Přehrát