Výročí geniálního básníka aneb putování ve stopách Máchovy Pouti krkonošské

6. listopad 2021

Přesně před 185 lety zemřel jeden z největších českých básníků. Karel Hynek Mácha odešel dva dny před svou svatbou a deset dní před svými šestadvacátými narozeninami. Jeho dílo výrazně ovlivnila i osmidenní cesta z Prahy do Krkonoš. Pouť krkonošská. 

Čtěte také

Mezníkem v životě Karla Hynka Máchy a rozhodujícím krokem do světa české literatury se stala Pouť krkonošská. A tak se vzpomínkou na mistra českého romantismu se na ní zastavila s historikem Miloslavem Bařinou reportérka Eliška Pilařová.

Přibyslav, na rohu hřbitova. Místo, odkud Mácha maloval. Před námi Sněžka, za námi Uhlíře, Radkyně, kousek dál Pecka. Podívat se očima Karla Hynka Máchy je skutečně zážitek. Pochopíme mnohé.

„Pochopíme všechno už kolem Jičína. On tam píše: Tábor a hory. Rozmanitost je hlavní náladou krajiny této. A tady v Přibyslavi poznamenává, že vidí Sněžku. A také se stýkal s lidmi. Tady v hospodě poslouchal příběhy. Hrad Pecka, fantastický příběh Kryštofa Haranta. A tady už to myslím nabíralo onu sílu, to těšení se na výšku a na hory."

Karel Hynek Mácha (*16. listopadu 1810 Praha-Malá Strana - +6. listopadu 1836 Litoměřice) byl český básník a prozaik, představitel českého romantismu a zakladatel moderní české poezie. Proslavil se dílem, jemuž dominuje lyrickoepická skladba Máj (1836), jedna z nejvydávanějších českých knih. Na přelomu srpna a září 1833 podnikl s přítelem Eduardem Hindlem tzv. Krkonošskou pouť. Během ní navštívil mj. Valečov, Kost, Trosky, Radim u Jičína, Třebihošť. Máchův podpis se nachází v pamětní knize Sněžky (28. srpna 1833). Cesty do těchto končin Mácha uskutečňoval i v následujících letech.

Čtěte také

„Mám vždy pocit, jako kdyby se Mácha dal do klusu a zrychlil. Ale tím také ustupuje počet zápisů v zápisníku."

Ale tohle je skutečně nádherné místo, roh hřbitůvku v Přibyslavi. Nikdy bych nevěřila, že z takového úhlu je odtud vidět Sněžka.
„Je to tak. A když koukáme na Pecku, tak najdeme velice přesně podle Máchovy kresby, že on nejdříve celou Pecku oběhl, nakreslil ji takřka ze všech stran a pokračoval potom k tajemným Krkonošům, které jsou odtud vidět."

Čtěte také

„Jejich velebnost Máchu hnala. Vždy se tvrdilo, že na Sněžce byl 30. srpna. Kvůli tomu, jak kříž na kapli rozděloval úplněk. Ale historická vrcholová kniha uložená v Polsku dokazuje, že je tam podepsán už 28. srpna."

„Myslel jsem si, že u Máchy už nejde nic nového objevit, ale jde najít. Jen musíte zůstat v krajině a stát se trošku tím Ignácem, jak říkám. A snažit se být básníkem. To je dobré."

To je ta správná vlastivěda. V té době musely mít Máchovy zápisy obrovskou cenu. Nejen pro něj a jeho práci. Kdyby tenkrát chtěl Mácha vydat bedekr, to by bylo čtení.
„No to by bylo něco úžasného."

autoři: Eliška Pilařová , baj
Spustit audio

Související

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová