Vypřáhněte z kočáru spěch a užijte si všemi smysly jaro ve Svatojánu spolu s Evou Francovou
Eva Francová žije se svou rodinou ve Svatojánském Újezdu na Jičínsku. Je výtvarnicí na volné noze, fotografkou, ale hlavně autorkou úspěšného food blogu Kuchařka ze Svatojánu a stejnojmenných kuchařských knih. Její zatím poslední publikace Rok ve Svatojánu zrcadlí celý rok v souznění s přírodou, zvířaty, i s celou zemí, s prastarými rituály a zvyky a se zázračnými účinky bylin. Každý, kdo chodí do přírody, pozná, že je jaro ve vzduchu.
Na její velké zahradě plné starých stromů rostou bylinky vysazené a divoké, ze kterých kuchařka ze Svatojánu připravuje nápadité, chutné a zdravé pokrmy. Dokáže přívětivě a zajímavě vyprávět o všech ročních obdobích.
Čtěte takéKuchařka ze Svatojánu
„Roční období nebyly vždy čtyři, jak jsme dnes uvyklí, ale naši předkové rok rozdělili na osm částí a každá z nich začínala v den křesťanského svátku. Takové dělení je dokonce přirozenější než to současné a užívalo se ještě koncem 19. století," vysvětluje Eva Francová s tím, že předjaří se odvíjelo od sv. Matěje 24. února, jaro nebo také vesna od sv. Josefa 19. března a podletí pak od sv. Jana Nepomuckého 16. května.
Pak před nás předestřela neobyčejné jaro, ve kterém je pro ni nejoblíbenějším měsícem duben, protože se toho prý v přírodě každý den děje úplně nejvíc.
„Souzněním s přírodou, zvířaty i celou zemí získáte pocit harmonie a spokojenosti, a k tomu ještě můžete přidat přívětivou domácí magii našich předků," připomíná Eva Francová a dodává, že země se teď po zimě očišťuje , aby mohla znovu vykvést, a tak bychom to měli udělat i my.
Jarních rituálů a zvyků našich předků spojených s přírodou bývalo nepočítaně.
Eva Francová, kuchařka ze Svatojánu
„Dříve se na jaře obětovalo půdě a stromům a bohu úrody, protože lidé byli závislí na půdě a na tom, co se jim urodí. Byla to otázka života a smrti, proto byli opravdu ochotní a schopní obětovat i nějaké zvíře, aby si zajistili to, že nebudou mít hlad. To my dnes naštěstí už dělat nemusíme, ale nějakou malou oběť, už ne krvavou, naštěstí, můžeme klidně té zahradě nebo záhonkům symbolicky předat. Mohou to být například drobky z chleba nebo trochu piva. Tím zastoupíme obět a zajistíme si dobrou úrodu," radí.
Když nahlédneme do kapitoly Jaro v její knize Rok ve Svatojánu, pak se tam o dávném obětování píše: „Dokonce se do země zakopával zaživa černý kocour a krev obětovaných jinochů, býčků, kohoutů a jiných plodných samců kropila čerstvě vyoranou brázdu. Slavnosti jarní rovnodennosti byly spojené s oslavou plození a praktikoval se i nevázaný sex v panenské půdě připravené k osetí."
„Při jarní rovnodennosti všechny konvence a morálka upadly v zapomnění: například Pán a Panna se setkávají jako mládenec a dívka a spojují se v rituální setí pod dohledem mytické bohyně Lady," doplňuje k citátu ze své knihy Eva Francová.
Prastarým symbolem plodnosti je jablko, a tak můžeme pro bohy vegetace položit pod keř to nejhezčí jablíčko, které máme. Symbolický je i věnec upletený z různých zelených rostlin, nejlépe z buku, tisu, vrby a smrku a připevnit ho na rovnoramenný kříž z pečlivě oloupaných bezových větví.
„Loupaly se proto, že bez má schopnost stahovat všechno negativní do svých listů, větví, pod kůru a následně pod zem. Kůru loupeme, abychom si zachycené neřády nepřinesli domů," usmívá se naše hostitelka Eva Francová a radí věnec pověsit na vrata nebo vchodové dveře, aby chránil dům proti čertům a démonům způsobujícím nemoci.
A pokud chcete někomu požehnat, posypte mu hlavu bezovými květy a bezová víla ho bude chránit.
„Jarních rituálů a zvyků našich předků spojených s přírodou bývalo nepočítaně. V dnešní době, kdy čas je naší hlavní veličinou, jich můžeme pro radost zkusit alespoň několik. Důležité ale je, abychom vypřáhli spěch z kočáru a jaro si opravdu užili všemi smysly," vzkazuje Eva Francová a jde obejít svou rozlehlou zahradu ve Svatojánském Újezdu a podívat se, co nového tam vyrašilo, zazelenalo se nebo rozkvetlo.
Související
-
Jsou chvíle, kdy jde o víc, než o život. Ve Svatojánu vítají duše předků a nehází flintu do žita
Eva Francová, autorka Kuchařek ze Svatojánu, žije se svou rodinou v souladu s přírodou ve Svatojánském Újezdu na Jičínsku, v domě se Slunečním znamením.
-
Zimní slunovrat je svátkem světla. Znamená znovuzrození Slunce. V každém z nás je kus Kelta
V den zimního slunovratu máme na severní polokouli nejdelší noc a nejkratší den. Od tohoto dne se noci začnou opět pomalinku zkracovat a dny prodlužovat.
-
Co za blázny si hraje na Skoty v Čechách? Clan Orlických horalů nám přináší keltský svět
Občanské sdružení Clan Orlických horalů má blízký vztah ke Skotsku, jeho kultuře, sportu, pivu a whisky. Spojitosti tu jsou. Keltší předkové žili u nás i ve Skotsku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.