Vypěstujte si mexickou borůvku, sladké lilky nebo arašídy

18. červenec 2020

Zkuste prostě zasadit a sklidit indiánské užitkové rostliny. Podzemnici olejnou (arašídy), peruánský lilek pepíno, kterému se říká ‚sladké srdce‘. Nebo rajčenku, až 3 metry vysokou rostlinu s kmenem podobným japonskému topolu. Případně fuchsii s plody podobajícími se borůvkám. Poradí Klára Lorencová, kurátorka exotických užitkových rostlin Botanické zahrady hlavního města Prahy.

Setkaly jsme se v sezónní expozici věnované užitkovým rostlinám Nového Světa, tedy plodinám z Jižní, Střední a částečně ze Severní Ameriky. A máme pro vás několik tipů, čím ozvláštnit vaši zahradu nebo balkón.

V polostínu můžete pěstovat mexickou fuchsii (Fuchsia arborescens), vzrůstný druh s drobnými růžovými květy a chutnými plody, které připomínají borůvky. Jsou jedlé, jako plody všech fuchsií.

„Na rajčenky (Cyphomandra betacea) se nás ptá téměř každý návštěvník,“ usmívá se Klára Lorencová. „Rostliny z lilkovitých, na které se díváme, mají průměr kmínku asi 10 centimetrů a velmi rychle rostou. Rajčenka pochází z jihoamerických And a u nás dorůstá do výšky 3 metrů,“ říká. Plody jsou vejčité, za zralosti červené, případně, podle kultivaru, žluté bobule, bohaté pektinem. Proto se dobře zpracovávají do džemů. Je to taková exotika v zahradě. Na zimu ji seřízneme a téměř jako holokmínek přezimujeme v chladnějším skleníku. Rajčenku lze také řízkovat. Chuť bych přirovnala k lilku pepino.

Rajčenka (Cyphomandra betacea) u nás dorůstá do výšky 3 metrů

Peruánský lilek pepíno (Solanum muricatum) má dužnaté plody, podle kultivaru od žlutozelené, přes tmavě fialovou, až po zelenou, fialově žíhanou. Pěstuje se jako truhlíková rostlina, je převislý, vyžaduje intenzivní hnojení, pak dobře plodí. Pokud pepíno pěstujete jako hrnkovou rostlinu a na zimu ho přenesete do skleníku, můžete plody sklízet i během zimy. Jí se na sladko, přidává se do ovocných salátů. Hodně vyzrálé pepíno chutí připomíná cukrový meloun. Říká se mu sladké srdce.

Plamatka zelná (Acmella oleracea) nebo také spilant je rostlina původem z Brazílie, u nás se pěstuje jako letnička. Používá se jako zelené koření nebo listová zelenina. Má antimikrobiální baktericidní účinky, používá se v boji proti zubnímu kazu a k léčbě onemocnění ústní dutiny.

Afrikán (Tagetes filifolia) nemá výrazné květy, ale vůně a chuť listů je velmi intenzivní. Přirovnala bych ji k lékořici nebo badyánu. Používá se jako koření a léčivka. Nabízí zároveň hodně benefitů pro zahrádkáře: má repelentní účinky, insekticidní, nematocidní (proti háďátkům), odpuzují různé škůdce.

Afrikánu (Tagetes filifolia) se říká nepravá lékořice, navíc odpuzuje různé škůdce

„A tady pěstujeme buráky,“ ukazuje Klára Lorencová, „tedy podzemnici olejnou (Arachis hypogaea). Důležité je získat kvalitní osivo, nejlépe nám vyšly výsevy z arašídů, které byly součástí krmiva pro hlodavce. Rostliny podzemnice mají rády teplo, docela dobře prosperují. Když dojde k opylení květu, začne se prodlužovat květní stopka a vznikající lusk, tehdy ještě oplozený semeník, se začne aktivně zavrtávat pod povrch půdy. Lusk pak dozraje pod zemí a tam se taky sklidí.“

Mezi okopaninami vidíme šťavel hlíznatý neboli oku (Oxalis tuberosa), keříky trojlístků, které tvoří podzemní hlízky. Jsou zdrojem aminokyselin, škrobu, velmi dobře stravitelné. U nás se dobře pěstují, sklízejí se na podzim. Jsou sice kyselé, ale chutné, zpracovávají se podobně jako brambory, jako příloha. Nebo jako kořenová zelenina, do polévky. Lze je také sušit. Podle indiánských receptů se zakvašují a vyrábí se z nich alkohol.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.