Vyhlídku Hlavatici tvoří pískovcová skála a ocelové schodiště. Pod ní se otevírá údolí Jizery

Dvanáct metrů vysoká osamocená pískovcová skála na konci Hruboskalského hřebenu připomíná hlavu nebo také zub – zub času. Zvláštní útvar zaujal už první turisty v druhé polovině 19. století. A protože koncem 19. století založený turnovský odbor Klubu českých turistů byl velmi aktivní a jeho členové dobře zapsaní v městské správě i mezi podnikateli, nebyl problém na Hlavatici vybudovat vyhlídku.

První přístupové schodiště bylo dřevěné, připomínalo schody vedoucí na půdy místních chalup, jen samozřejmě větší a delší. Dřevo ale brzy shnilo a nahradilo ho litinové točité schodiště typické pro rozhledny. Ovšem ani tyto schody nevydržely. Drsné klimatické podmínky, zejména mráz a led, je poničily. Pracovníci turnovských šroubáren si tak za minulého režimu u příležitosti 700. výročí založení Turnova dali závazek schody nahradit.

V pořadí třetí schody vedou na vrchol skály dodnes. Otázkou ovšem je, zda se jedná o vyhlídku či rozhlednu. „Právě schodiště činí to rozhodování trochu složitějším. Dalo by se říci, že když to není uměle postavená věž za účelem rozhlížení, což je jedna ze zásadních definic rozhleden podle profesora Nouzy z Liberce, tak bychom řekli, že se jedná o skalní vyhlídku,“ vysvětluje vlastivědný badatel a spisovatel Marek Řeháček.

Na druhou stranu právě točité schodiště z toho dělá něco, co turnovský historik Josef Vítězslav Šimák označil jako skalní rozhlednu, což představuje zajímavý hybrid. A tak se pojďme raději rozhlédnout po kraji. Z Hlavatice je vidět Turnov jako na dlani i se zámkem Hrubý Rohozec. Ale i dál do údolí řeky Jizery, na Kozákov i podhůří Jizerských hor. A také na Ještěd, Ralsko či Bezděz.

Poznávání, co se kde ve výhledu z Hlavatice nachází, usnadňuje orientační cedule na vrcholu skály. Informační tabule pod skálou pak láká k dalším výletům v okolí. Zastavit se můžete třeba na louce pod Hlavaticí, které se říká Brána do duše Českého ráje. Dřevěná brána jako vchod, dvě dřevěné sochy v popředí a sedm soch ze sedmi stromů postavených do kruhu tvoří magický přírodní chrám, místo pro meditaci nebo jen zastavení unaveného poutníka.