Vyhazovat posekanou trávu do popelnice je hřích, říká zahradník František Hlubocký

25. červenec 2020

Mulčování je základem správného zahradničení. Zahradník František Hlubocký doporučuje tuto metodu nastýlání posekané trávy hlavně na záhony se zeleninou.

„Komu by se chtělo pořád vytrhávat plevel? Mnohem jednodušší je posekanou trávu ze sekačky nastlat v pěticentimetrové vrstvě mezi jednotlivé sazenice. Zabrání se růstu plevelu a udrží se vlhko. Nejlepší je mulčování okurek, paprik, rajčat. Neexistuje nic lepšího,“ říká František Hlubocký.

Mulčovat můžeme už od jara. Vrstva trávy zhruba za čtrnáct dní slehne a musí se doplnit. Takto upravený záhon je výhodný i pro rostliny. Zahřívá jim kořeny a urychluje růst.

Vyvýšené záhony nejsou žádnou novinkou

Na sociálních sítích teď frčí fotografie s vyvýšenými záhony ohraničenými dřevem, proutím nebo kameny. Vyvýšené záhony jsou zkrátka módní a někteří zahrádkáři je mají skutečně tzv. vymazlené.

Pardubický zahradník František Hlubocký tomuto trendu velmi fandí, ale rozhodně to pro něj není novinka. Vyvýšené záhony používá pro pěstování zeleniny už třicet let, stejně tak jako mulčování. Redaktorce Jitce Slezákové ale ukázal jinou vychytávku na své zahradě. Možná se budete divit, ale je z plastu. Zahradník využívá šedivých plastových pásů, které se nedají již nijak zpracovat.

Zahradník František Hlubocký využívá na zahradě plastové pásy

„Když se stane, že se někde zaplevelí část zahrady, jednoduše na to místo položím plast. Třeba na cestičky mezi zeleninou, ze kterých se mi nechce plevel odstraňovat. Není to sice moc estetické, ale na zeleninové zahradě to plní svůj účel,“ myslí si František Hlubocký.

Výhody a nevýhody vyvýšených záhonů

Je potřeba vědět, jestli budujete vyvýšený záhon na jílovité nebo písčité půdě. Jílovitá skoro nepropouští vodu, proto je zbytečné dávat do spodní části záhonu oblázky. „Kamínky bych tam nedával, za pár let budete zeminu v záhoně přehazovat a kameny vám tam budou vadit,“ říká František Hlubocký.

Co tedy patří do spodní vrstvy vyvýšeného záhonu? Organická hmota jako jsou větvičky stromů a keřů, shrabané listí, tráva, sláma, zkrátka vše, co jednou zetlí. Spodní vrstva tvoří asi dvacet až třicet centimetrů. Tato část záhonu má za úkol provzdušnit ho. To ocení hlavně zahradníci, kteří mají zahradu na těžké jílovité půdě. Zbylých čtyřicet až padesát centimetrů by měla tvořit zemina.

Vyvýšený záhon ohraničený například dřevěnými trámy uleví vašim zádům

„Ale pozor. Nestačí tam nasypat pytle s kvalitním rašelinovým substrátem. Je potřeba ho smíchat s obyčejnou zeminou, klidně jílovitou. Nebo můžete přidat skrývkovou zeminu, kterou najdete u každé novostavby. Ta vám podrží vláhu. Jinak se uzaléváte. Substráty jsou totiž výborné, ale velmi vysychají,“ vysvětluje František Hlubocký.

Vyvýšený záhon nepotřebuje hnojit

Starší lidé ocení vyvýšený zákon kvůli svým bolavým zádům. Nemusí se tolik ohýbat k setí nebo jednocení zeleniny. Protože se živiny ze spodní části záhonu uvolňují, není potřeba hnojit. Navíc vzniká teplo, takže rostliny urychlují svůj růst.

Vyvýšené záhony umožňují pěstování zeleniny na místech, kde by to jinak nebylo možné, například v nekvalitní suti nebo dokonce na dlažbě. A pokud máte malé děti nebo psy, máte naději, že vám do zeleniny nevběhnou a nezničí ji.

Vyvýšený záhon nevydrží navždy

Vyvýšený záhon není věčný. Klacíky, tráva i listí samozřejmě časem zetlejí a záhon klesne. Proto je potřeba zeminu přidávat. František Hlubocký doporučuje mít za tím účelem alespoň tři takové záhony. Kompost se vytvoří cca za tři roky.

„Jeden záhon vždy rozebírám a zakládám nový. Hotový kompost z rozebraného záhonu přidávám do zbylých dvou. A takhle pořád dokola. Zkrátka nepočítejte s tím, že vyvýšený záhon bude fungovat dalších deset let bez práce,“ upozorňuje zahradník.

Spustit audio