Vstávej semínko holala! Bohumil Bradna je zachráncem mizejících květin a bylin v naší úžasné přírodě

8 fotografií

A zavítala také do souvisejícího provozu, kde na podzim pokračuje čištění semen. Od Bohumila Bradny se Vlaďka Wildová dozvěděla i to, že semínková banka je velkým a stále ještě nedoceněným bohatstvím pro příští generace. Osivové směsi totiž umožňují založení odolných květnatých luk, které jsou zároveň důležité pro hmyz a další živočichy.

Čtěte také

První květnatá louka vyrostla poblíž centra Hradce Králové. Časem by jich tady mohlo být mnohem víc

Botanik a zemědělec Bohumil Bradna, který je také poutníkem, muzikantem (hraje na varhany) i amatérským hercem, nepolevuje v úsilí o návrat květnaté louky do české krajiny. Zastavíme se na rodinné farmě Planta Naturalis v Markvarticích u Sobotky, ale také v lukách v jejím okolí. I v ojedinělé semínkové bance.

Prvotním popudem pro začátek činnosti společnosti Planta naturalis byla snaha napomoci obnově květnatých luk. Jednou z možností je záchrana stávající, třeba i zanedbané louky. Takovou zapomenutou a zanedbanou louku můžete zase přivést k pestrosti sečením, hrabáním a odstraňováním posečené hmoty.

Jenže tam, kde louky vytlačily zemědělské kultury, by proces vzniku louky trval několik desítek let. V dnešní rychlé době je tato cesta trochu zdlouhavá a například do měst by se louka přirozeným šířením semen dostávala dost těžko. Proto bylo cílem vytvořit směs semen lučních rostlin a tu vysít jako základ budoucí květnaté louky.

Je třeba mít dostatek semen lučních rostlin

Rostliny v přírodě poskytují poměrně malé množství semen a také jedinci jednotlivých druhů se vyskytují většinou rozptýleně po krajině. Semena pro založení květnaté louky bylo tedy třeba získat z pěstování. První sběry semen lučních rostlin pro založení pěstebních políček z okolí Sobotky a Markvartic byly provedeny v roce 1989.

V následujícím roce 1990 se začalo s prvním ověřovacím pěstováním v zahradnictví v Sobotce. Rozšiřovaným plochám a zvětšujícímu se množství pěstovaných druhů rostlin bylo třeba věnovat stále více času. Výsledkem bylo založení společnosti Planta naturalis 1. května 1993. Farma začínala hospodařit na 8 hektarech a dnes se pěstují luční rostliny a léčivé byliny na více než 25 hektarech.

Zpočátku se pěstovalo 50 druhů nejčastěji zastoupených lučních rostlin. Dnes se počet pěstovaných druhů rostlin středoevropské flóry pohybuje okolo 900. Některé volně rostoucí rostliny jsou vyhledávanými léčivými bylinami. Jejich pěstování tak pomáhá chránit přírodní populace. Součástí činnosti Planta naturalis je i záchranné pěstování chráněných rostlin.

Vstávej semínko holala

„Vůbec nevíme, jak dlouho ještě některé druhy porostou. Máme tady třeba koniklec jarní, který se v naší zemi dá počítat na kusy. Je skutečně potřeba ta semínka zamrazit a nechat pro budoucnost. Třeba se najde nějaká jiná možnost pro obnovu jejich pěstování,“ vysvětluje Bohumil Bradna.

V procesu čištění semínek pracuje paní Květa, kvalitu kontroluje Bohumil Bradna|foto:Vladislava Wildová, Český rozhlas

Podle něj teď ještě nikdo neví, k čemu všemu pro nás tyto a další rostliny budou důležité. Obsahem i energií. „Je to zajímavá věc. Třeba staří Atlanťané byli schopni využít sílu klíčení. Používali ji tak, jako my dnes používáme sílu z uhlí. Síla života v semenech nesporně je, ale my ji na první pohled nevidíme.“

Semínková banka je poklad

V Plantě naturalis v Markvarticích opatrují, rozšiřují a obnovují poklad s miliardami semínek. Kolik by z nich asi mohlo vyrůst rostlin, které by obohatily přírodu? A jak je to důležité pro hmyz a další živočichy?

Čtěte také

V chladícím boxu Semenářského závodu Lesů ČR se semena stromů uchovávají i při -7 stupních Celsia

Pro představu Bohumil Bradna uvádí, že na jednu rostlinu bývá navázáno pět až deset druhů nepostradatelného hmyzu. Spoluzakladatelka zemědělského projektu a Bohumilova manželka Zdeňka Nikodémová, autorka publikací o rostlinách a pěstitelství dodává: „Když jsme na počátku 90. let začínali s konceptem, nikoho to tady u nás moc nezajímalo. Lidé se nás třeba ptali, proč pěstujeme plevel…“

Dnes už je to jiné, vnímání přírody se hodně změnilo a lidé začali chápat nepostradatelnost luk a jejich pěstování jako vlastní zodpovědnost.

Návrat květnaté louky do české krajiny

Manželé Bohumil a Zdeňka, i jejich spolupracovníci, se zkrátka snaží pro přírodu něco udělat. Není to jednoduchá cesta, ne všechno se daří, ale jejich práce, podpořená nadšením a trpělivostí, jim vydržela už více než třicet let.